Prvotní zážitek

Vaše vlastní zážitky z AC alebo OOBE
slim
Příspěvky: 4
Registrován: ned, 09. čer 2013, 14:45
Kontaktovat uživatele:

Prvotní zážitek

Příspěvekod slim » pon, 10. čer 2013, 11:52

Zdravím jsem tu nový chtěl bych vám popsat svůj zážitek, jednou jsem se tak dostal na youtube k videu kde Teal Scott povídala o astrálním cestování, podala celkem hodně stručný návod a celkově o tom povídala s takovou radostí, že mne to hned chytlo. Druhý den jdu spát poměrně brzo asi cca 21:00 a v tu mně napadlo že bych to mohl zkusit, začal jsem tedy dýchat a pozorovat svůj dech, při tom jsem si zkoušel představovat oblohu a mraky jak pomalu plynou mohlo to trvat tak 30min nic moc se nedělo,krom toho že jsem byl takový uvolněný a skoro necítil tělo a tak jsem se otočil na bok že půjdu spát, ale pořád jsem se nemohl zbavit vnitřního pocitu, že bych to chtěl zažít a tu nevím proč prostě mně v duchu napadlo vyslovit větu "chci! oddělit astrální tělo od fyzického"zkoro jako rozkaz, vyslovil jsem to při otáčení na bok a pak zavřel oči a jako by už nic neřešil, následovně z mého pohledu to bylo do pár vteřin, najednou jsem začal slyšet takové hučení až brnění pouze v hlavě a jakoby jsem cítil že se nějaká moje "druhá hlava" v mé hlavě "asi astrální" zvedá od polštáře, ale nedostala se dál než že jsem lehce zvedl krk nejdříve jsem se lekl co se to děje načež se mi hned vtáhla zpátky jenže pak jsem dostal opačný pocit že to bude asi ono a hrozně jsem to chtěl dokončit načež se hlava znova zvedla, ale následně znova vtáhla takhle to bylo dohromady třikrát, druhý den jsem se cítil v práci naprosto skvěle. Myslíte že to mohlo být ono? Hned druhý den jsem si koupil knihu "Astrální projekce - Praktické základy" byl jsem tak nadšený že jsem jí přečetl skoro celou v práci na noční, ale její návod mi přišel hrozně složitý takže mně moc nenadchla, mnělo to několik fází.
Ještě bych chtěl trochu odbočit, ten den kdy se mi to stalo byl den kde jsem byl naprosto vyrovnaný, ráno jsem se vzbudil s perfektními pocity najedl se vzal brusle a jel do Praglu že si po čase zabruslím na ledě trochu divný nápad při tom jak bylo venku krásně, ale já prostě zbožňuju ten pocit klouzání bez nějaké větší námahy či odporu na to že to bylo v centru jsem tam dorazil naprosto bez zácpy a na to že jsem zvolil jinou trasu kterou jsem jel po prvé a podle mapy tak ani žádný náznak stresu a rozčílení, bruslení zkončilo a já byl naprosto štastný vše šlo jak po másle, tu jsem se vracel a jel okolo paláce flora a tu mně napadlo že jsem tam ještě nebyl a tak zajel do podzemního parkoviště že jsi tam skočím pro vodu a banán, jak jsem to tam tak procházel tak co je docela víjmečné měl jsem z té masy lidí dobrý pocit všichni vyzařovali takové jako by dobro občas mi přišlo že se na mně někdy nějaké slečny i usmáli :-o , no nic jel jsem domů po čase mně začli bolet nohy a přepadla mně unava a tak jsem se natáhnul asi dvě hodiny celou tu dobu jsem poslouchal dvouhodinový rozhovor od teal scott,byl jsem v takovém utlumu,no nic vzbudil jsem se a až do oné osudné chvíle měl jen dobré pocity (před ní jsem měl ještě deci červeného vína). Prostě nádherný den kde jsem nezažil jediný negativní pocit to už se ale nedá říct o dalších kde se mi to zkrátka nedaří vůbec ted se mi nedaří ani uvolnit:-(.
Další zážitej jsem měl po přečtení té knihy kde jsem zkoušel projít nějaké postupy ,no tu se mi stalo že jsem byl zase vydýchaný a asi upad do nějakého tranzu a tu se probudil necítil tělo ale zato jsem plně vnímal svoje oči kmitali pod víčky jak zplašený!A pak nějak asi usnul.Nebo to zkončilo jak jsem jsem si to začal uvědomovat to už si přesně nevybavuji a třetí zážitek byl jsem zase opět pěkně soustředěný na dýchání celé tělo necitlivé a cítil takové jako by zvláštní smíření když v tom mi celím tělem projela neskutečná vlna "extáze" vyvolalo to ve mně neskutečný pocit radosti a vzrušení tím to zkončilo. Momentálně zažívám období kde jsem docela dost iritován a nějak se nic nedaří. Je vidět že je k tomu potřeba i vyrovnanost a zbavení se jakýhkoliv negativních pocitů a předsudků?
Docela se i divím že jsem něco takového zažil "nezažil" jelikož jsem nebyl z těla venku, ale mněl jsem pocit že už jsem hodně blízko i přesto že jsem udělal některé věci co jak jsem se dočetl jsou naprosto zakázané třeba jako pití alkoholu nebo to že se mi to stalo záhy po tom co jsem se přetočil na bok, když každý píše jak mu to překazí i to že musí spolknout blbou slinu, ostatně těma jsem se taky docela dávil :-)
A nakonec ještě taková legrační zkušenost, řek jsem si že ted se mi to určitě podaří z mé postele dal z dosahu všechny kabely vypnul telefon budík zkrátka žádná funkční elektrika jak jsem se dočetl, ještě skočil za mamkou aby si ztlumila televizi a ulehl zastínil dveře aby mne nerušilo světlo pokoje ponocujícího bratra bylo už jedenáct večer ulehnu začnu s dýcháním a uvolňováním co se však nestane!, soused který vedle domu staví garáž začne do zdi bušit zbíječkou! :-o no a to byl mé snahy konec :-)), takových příprav už na to prdím a nebudu tlačit na pilu.Ostatně to jsem se tu dočet na foru když se člověk moc snaží tak toho většinou nedosáhne, v tom prvém případě to bylo naprosto nenucené.

slim
Příspěvky: 4
Registrován: ned, 09. čer 2013, 14:45
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod slim » pon, 10. čer 2013, 12:02

Ještě taková vzpomínka na sestru, zhruba před rokem vyprávěla jak jí něco ve snu vytáhlo ven z těla za nohu a že se nemohla hnou, potom zas někdy mluvila o tom že se probudila a nemohla se hnout a strašně panikařila, a po třetí se na sebe dívala jak leží v posteli a měla z toho strašný strach ve všech případech to mněla samovolné a o nic se nesnažila, tenkrát jsem na ní koukal a nevěděl co si o tom mám myslet, tenkrát jsem však neměl o astrálním cestování ani šajnu, teď už to vím:-)

Uživatelský avatar
ATA
Příspěvky: 1600
Registrován: stř, 28. kvě 2008, 18:55
Bydliště: Litovel
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod ATA » čtv, 13. čer 2013, 00:28

Gratuluju k zážitku

jen par poznamek z tim alkoholem a EM zařenim to neni uplne jednoznačny oboji muže dokonce i pomoct k AC nebo ho primo vyvolat.Ale omezit to je rozhodne lepší a zdravejší cesta.

otočeni na bok taky neřeš vetšina mejch AC byla prave z polohy na boku ma to svoje duvody a šance jsou tam větši ale priprava je lepší na zádech

Jo jeste te chci upozornit že to co se piše o AC v knižkach a všude možne na netu jsou vetšinou jen neoveřeny nazory tak se nima nenech pohltit jako jedinou možnou variantou jsou i jiny teorie jak to celi funguje.
Ja pracuju hned na několika jedna z nich je dokonce čiste vědeská a žadnou esoteriku nepotrebuje paradoxně je to ta co zatím sedi nejlip :) a dokaže tvořit testovatelny hypotezi ktery se potvrdily.

Třeba vysvetluje proč bylo to hučeni v hlavě , a co to vlastně bylo .
Help! I'm a multidimensional being trapped in a linear time-space continuum!

Sumys
Příspěvky: 23
Registrován: ned, 13. led 2013, 16:15
Bydliště: Červený Kostelec, občas Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod Sumys » čtv, 13. čer 2013, 23:37

Tak jsem si pustil těch pár videí od té Teal Scott a teda napadají mě při tom úplně jiné věci než to AC. Jinak taky velká gratulace.

slim
Příspěvky: 4
Registrován: ned, 09. čer 2013, 14:45
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod slim » sob, 15. čer 2013, 19:33

Jojo je to kočka.
A teď si jedu pro víno, asi to bez něj nepůjde :lol:

Enigma
Příspěvky: 1
Registrován: čtv, 05. zář 2013, 08:48
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod Enigma » pát, 06. zář 2013, 22:30

Ahojte
jsem tu poprvé. Vlastně jsem o astrálu neměla ani potuchu a přivedlo mě k tomu hledání infa na netu.ohledně spánkové paralýzy .
Tímto já trpím, dřív víc než teď. To ale asi patří jinam a taky to jinde popisuju. Faktem je, že mě to vyděsilo. Abych se se stavem, kdy se člověk nemůže probudit i když ví že by chtěl a v době probuzení se nemůže hnout nějak vyrovnala (btw spánkové paralýze předcházelo většinou cyklické falešné probouzení, které bylo jen sen - třeba 5 falešných probuzeních za sebou), tak jsem se snažila ovládnout a nepanikařit, a prostě jsem ležela jak težká kláda a snažila se pohnout hlavou. milimetříček, kousíček a pak nakonec se to vždy s obrovským úsilím povedlo i když jsem byla úplně grogy a hlava mě brněla. ...Tak jsem si na to zvykala, i když záležitost to byla vždy velmi nepříjemnmá. ..až tak jednou..
Ležím na posteli , kdy můj mozek poznal (podle mnohačetných zkušeností), že dojde ke spánkové paralýze ... najednou se mi začínaly zvedat nohy z postele. To jsem ještě byla schopna pobrat. Takové pocity lehkosti jsem občas měla buď v rukách nebo v nohách. Jenže ouha. Za nohama se začalo vznášet celé tělo pomalu nahoru a já zažila pocit levitace. Stoupala jsem ke stropu, ale za chvíli se stoupání zastavilo a já se začala snášet zpět a probudula jsem se - bez děsu spánkové paralýzy. Byla jsme ttrochu polekaná, ale rozhodně méně než při probouzení z klasické paralýzy (nikomu to nepřeju). A tak si patrně můj mozek zvyknul, jak na ni (na SP). pokaždé, když měla přijít SP, začaly se mi zvedat nohy a já v šikmé poloze lehce hlavou dolů vystupovala ke stropu a pohupovala se tak chvilku nad postelí. Začalo se mi to líbit, ale nenapadlo mě nikdy nějak rozvíjet schopnosti, protože jsem myslela, že to je sen a já sny nejsem zvyklá ovládat, tak jsem to nechala jen tak plynout... až jednou.

Zase jsem vystoupala v předparalytickém stavu nad postel a snažila se vydržet ve vzduchu co nejdéle..a pak se to stalo. teď nevím, jestli to byly nějaké postavy či co, co mi dalo impulz, ale najednou jsem začala lítat vzduchem pokoje z jednoho rohu do druhého, jako by se mnou ty postavy hrály házenou. Smály se u toho a měly škodolibou radost, že mám strach . Já totiž brečela strachy. Mimoděk (jaksi reflexně, aniž bych nad tím uvažovala) jsem začala vzpomínat koho znám mrtvého ze svých blízkých, kdo by mi pomohl.Nevím, proč mě napadlo, že bych měla zavolat někoho mrtvého, ale prostě mě to napadlo. Pomyslela jsem na dědu a on tam hned byl . Jen se díval a nic nedělal.a já už docela dotčeně brečím proč mě v tom necháš? Copak mi nepomůžeš. Děda na mě . Ty se ale nechováš nejlíp (nevím jestli měl na mysli můj reálný život nebo chování se v tom snu). Potom řekl. Někoho zavolám. Objevil se jakýsi muž (neviděla jsem mu do tváře, ale nějak intuitivně vím, že to byl chlap.) Je fakt, že jsem viděla jen hodně jasné světlo. Tento tvor byl zahalený do světla. Vzal mě a položil zpět na postel. a já se probudila. (nemůžu říct, že bych někdy viděla své tělo na posteli..ale jednoduše nikdy jsem se na postel nedívala...ostatně já při levitacích kolem sebe viděla jen tmu a při tom házení mým tělem jakési tmavé stíny.)-tehdy opět nebyla žádná paralýza během probouzení.
To už bylo hodně divné , ale já jsem se bála o tom mluvit, aby si lidi kolem nemysleli , že jsem magor nebo pod vlivem nějakých halucinogenů.

Jednou ležím na boku na posteli a tak nějak sním - myslím tím, že se člověk pohrouží do nic neříkajících myšlenek, ale nespí spíš sní o tom co se mu líbí. A najednou jakoby mě nějaký vysavač začal vysávat a tentokrát jsem si jasně uvědomovala, že mě něco vysává z těla ven a taky mi přijde že jsem byla vzhůru v bdělém stavu a ne ve snu. Já vylítla šílenou rychlostí proti zdi. AAAA zavřela jsem oči a prolítla zdí. Zastavila jsem se ve vzduchu , ležím na břiše ve vzduchu jako když člověk plave. Viděla jsem noční ulici seshora a lampu co nám svítí na roku před barákem. Vyjukaně jsem se rozhlížela, ale nenapadlo mě letět dál. Pak mě to stejně rychle vcuclo zpět. A já si vůbec neuvědomila ani usnutí, ani probuzení
Tak to už jsem si říkala. Sakra asi jsem fakt magor nebo se jedná o nějaký nedostaek kyslíku při spánku?

Vždy šlo o spontánní události. Zezačátku naopak spíš potlačované. Až tento týdem jsem se náhodou dozvěděla, že spánková paralýza je relativně běžný jev a že ten jev se nazývá spánková paralýza. Při hledání infa o spánkové paralýze na netu, jsem se dozvěděla přes nějaký link o mimotělních zkušenostech a možnostech cestování astrálem. Takže tak. O celém astrálu vím necelý týden, i když jsem už asi několikrát byla mimoděk mimo tělo. Nebo to mohl být taky sen? Já nevím. Nikdy jsem to nevyvolávala. Vždycky to bylo nechtěně. Ani nevím jak to vyvolat. Nevěřím v boha a nefetuju, ani nemám žádnou psychiatrickou ani neurologickou diagnózu.

Ještě jednou kdysi.. před těmi levitacemi nad postelí.. jsem šla po ulici a zase jsem přemýšlela. Takovým tím způsobem, kdy myslíte na blbosti ale pohroužíte se do toho tak, že moc nevnímáte okolí a jdete jak automat. Najednou jsem se uviděla seshora jak jdu po ulici. Lekla jsem se a zatočila se mi hlava. Výhled sezhora rychle zmizel a já si se opět uvědomila ve svém těle.

hri-hori-ja
Příspěvky: 40
Registrován: sob, 20. črc 2013, 23:13
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod hri-hori-ja » sob, 07. zář 2013, 08:39

Ahoj
Zajimave zkusenosti--o sp slysim po prve

Trochu mi to pripomina Tulaka po hvezdach od Londna-nemoznost hybatfyz-telem privodi astralni zkusenost

Ted mas moznost to rozvijet nebo ignorovat ci dokonce potlacovat,jax napsala

Mnoho stesti
... ... ...x

slim
Příspěvky: 4
Registrován: ned, 09. čer 2013, 14:45
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod slim » pon, 29. zář 2014, 11:12

Zdravím, už je to celkem dlouho a přiznám se, že jsem se po celou dobu o nic moc nesnažil a k ničemu nedošlo připadal jsem si jako by přede mnou byli zavřeny nějaké dveře a né a né se otevřít, z čista jasna se ve mne zase objevilo zaujetí a začal jsem hledat a našel stránku obe4u.com autor Michael Raduga máte sním někdo nějaké zkušenosti?

Docela dost mne jeho kniha pohltila pro začátečníky upřednostňuje techniky, které nazývá nepřímé no a tak jsem si je nastudoval a vypsal na papírek měli by se provádět ihned po probuzení no a je doporučený i nácvik, který se na tuto dobu asi nevztahuje a tak jsem si to zkusil večer když jsem šel spát.
NO tak jsem si jen tak ležel na zádech ruce podél těla a nohy zkřížené a uvolňoval se, v podstatě spíše se pokoušel o něco co on nazývá metodou přímou což on pro začátečníky nedoporučuje, v průběhu toho jsem se pokoušel o techniku napínání mozku a kdykoliv jsem napnul mozek tak jsem zíval a jako by jsem si to napínání mozku pokud to tedy dobře chápu dokázal udržet v podstatě permanentně bez nějaké ho většího úsilí a občasným minimálním pohybem čelisti do stran ho jakoby zesiloval.

Po nějaké době už jsem docela slušně nevnímal tělo a začal jsem přidávat a střídat techniky napínání mozku, vizualizace rukou třením os sebe a pohyby očí kdy jsem rychle kmital ze strany na stranu a nahoru a dolů a pak se to stalo.

Začal jsem pociťovat jako kdyby se mi něco vrtělo na koncích rukou a poté jsem se jako by začal nadlehčovat a rotovat jako kdybych byl rotor helikoptéry, rotace se neustále zrychlovala, ale pak jsem začal hrozně rychle dýchat a začalo mi bušit srdce pokoušel jsem se separovat, ale nedokázal jsem to jak jsem začal plašit tak to ustálo, myslíte, že to plašení muže být podvědomí strach?
Jelikož vědomě jsem to jako strach nevnímal, ale možná si to jen nedokážu připustit.
Myslíte že jsem měl při té rotaci otevřít oči?

A ještě bych měl otázku když jsem v takovém tom jakoby utlumeném stavu vědomí kdy se mi docela dobře provádí vizualizace, tak dejme tomu že si představuji že náhle skočím nebo udělám prudký pohyb rukou atd. a ono se to přenese do fyzického těla tedy aspoň myslím jelikož oči jsou zavřené, ale prostě prostě cítím jak sebou brutálně škubnu, kopnu nohou, vyhodím ruce do vzduchu a tak, je to normální?

Uživatelský avatar
Tidus
Příspěvky: 313
Registrován: pát, 30. kvě 2008, 15:47
Kontaktovat uživatele:

Re: Prvotní zážitek

Příspěvekod Tidus » ned, 05. říj 2014, 07:51

pak jsem začal hrozně rychle dýchat a začalo mi bušit srdce
Většina tvrdí, že je to podvědomým strachem nebo nervozitou, a asi by to i souhlasilo. Zažil jsem to relativně nedávno, když jsem se AC začal po delší době zase věnovat. Vím, že jsem byl naprosto v klidu a nedokázal jsem si to vysvětlit. Při dalším úspěšném pokusu už bylo vše ok a AC se podařilo. Nedělej si z toho hlavu, dokud to nebude dlouhodobý problém.
Myslíte že jsem měl při té rotaci otevřít oči?
V téhle fázi by ti to pravděpodobně ani nešlo. Snaž se vnímat spíše nefyzické části, které vycházejí ven. Nesnaž se tomu ale ani moc pomáhat. Dříve jsem často končil v téhle fázi a nevěděl jsem, na co se v tu chvíli soustředit, abych výstup podpořil. Dnes si spíš myslím, že je potřeba zůstat pasivní a nechat se vynést až do fáze, kde dominuje vnímání nefyzického těla. Záleží ale asi na metodě kterou používáš pro výstup.
A ještě bych měl otázku když jsem v takovém tom jakoby utlumeném stavu vědomí kdy se mi docela dobře provádí vizualizace, tak dejme tomu že si představuji že náhle skočím nebo udělám prudký pohyb rukou atd. a ono se to přenese do fyzického těla tedy aspoň myslím jelikož oči jsou zavřené, ale prostě prostě cítím jak sebou brutálně škubnu, kopnu nohou, vyhodím ruce do vzduchu a tak, je to normální?
Škubnutí je celkem normální, ale dost nepříznivé. Někdy ale podobné představy pomohou k AC. Například jsem po neúspěšném snažení o AC zůstal ležet s hypnagogickými halucinacemi. Byl jsem myslí mimo a vnímal jsem asi jako kdybych zakopl a padal jak prkno na zem. Díky psychyckému uvolnění jsem byl jakoby línej reagovat na pád (nebo jsem možná částečně věděl, že va skutečnosti ležím v posteli). V hlavě jsem cítil určitý rozkol mysli. Instinkty chtěly reagovat na pád, ale mozek zůstal uvolněný a pasivní. V momentě dopadu jsem začal vycházet z těla...
Vzdáš se jednou, vzdáš se vždycky...


Zpět na „Zážitky“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: mhi a 0 hostů