Astrální tělo

[ATA]

Pár zamyšlení nad fyzikou a astrálním tělem na hmotné urovni.Zatím netuším kam to peovede.Některe časti zamýšleny pouze jako vtip.

Existuje astrální tělo ?

Kolik váží ?

Jakou má hustotu ?
No když vezmeve u uvahu křestanský pohled kde bud sestupuje do pekla nebo stoupá do nebe a neuvažujeme vnejší sílu tak nám to dá udaj o hustotě "atrálního těla" .Pokud stoupá nahoru tak má hustotu mneší než 1,276 kg.m-3(hustota vzduchu) pruměrná hustota fyz. těla je 1 100kg/m3 takže musí být približne 1000 lechčí z toho nám vyhází že by duše musel být lechči než 80g aby stoupala do nebe .Apodle toho jak lechká by vystoupala to ruzné výšky ´= jiné urovně nebe .Ale pozor pokud se propadá do pekla tak musí byt mnohem hustejší než olovo a zanechá po sobe v zemském plášti díru.

Další přiklad
Uvažujme situaci kdy se astrální tělo nehybně vznáší u stropu.Moje otázka je proč se tam vznáší a nespadne nebo neupetí .
možnosti:
Hustota - vznášelo by se tam pokud by mělo hustotu stejnou jako vzduch takže 1,276kg/m3 a celé važilo 80g (80Kg fyz.)
Pusobý na nej vnejší síla o stejné velikosti jako gravitační v opačnem směru bud je nečim pritahováno nebo tlačeno.
Je zavěšeno od stropu
Je privázáno k zemi
Esoterika na to ma dobrou odpoved je spojeno z tělem pomoci stríbrné šnury = takže neuletí je jak poutový balonek .
Nemá hmotnost = nebude fungovat pokud má objem okamžite by bylo vystřeleno nahoru protože by plavalo na vzduchu (mělo menší hustotu)*pohyb po zemi
Neinterreguje z hmotou a nepusobý na nej gravitace.

tak ted podrobneji ty možnosti :
Hustota - nebude fungovat protože pro každou vísku by musela být jiná
Vnejší sila - no rakety nemá a pritahování to nebude to by zas odletělo.Zbývá možnost myšlenkového pohonu ketrý genereruje sílu F=G
Je zavěšeno od stropu
Je privázáno k zemi
Nemá hmotnost
Neinterreguje z hmotou a nepusobý na nej gravitace.
Stríbrná snura

Tak zustaly jenom 2 na ty se podivame zase blíže.
Uvažujme že tělo se vznáši vedle postele na stejné urovni jako fyzické

Střibrná šnura -pokud by to byla snura tak tělo púoleti nahoru dokud se snura nenapne takže snura nefunguje musla by to být pevná tyč o dane délce jejiž naklona dela se pri každem pohybu mění.

Neinterreguje z hmotou a nepusobý na nej gravitace.

Zustala 1
Ale i ta má zádrhel.I když ne tak zdřejmý.
Otázka je když se vznašíme u toho stropu a vidíme tělo na posteli.Cím ho vlstne vidíme a jak.
No noramni zrak funguje tak že foton narazí na receptor a informace putuje do mozku.To zamená že je po fotonu narazí a dál neletí.
Pokud by tedy astráloní tělo vidělo fotony tak by to zanemnalo že ve fyz.světe budou fotony chybět proste za očima jich bude min než pred očima (neuvažujeme zde interakci ze zybytkem astralniho těla)
Diky tomuhle jsem došly k tomu že mužeme dokázat jestly duch pri vidění interreaguje z hmotou nebo ne stači nam k tomu duch temná mistnost laser a single foton detektor.proste vistrelime foton na ducha
a za duchem bude detektor pokud foton k detektoru nedoleti tak to znamená že do nej narazil .To že ma foton vlnove korpuskularni charaktrenna tom nejspiš vubec nic nemění .
Pokud tedy dokážeme že foton letí dál tak by to zanenalo že duch nemuže videt diky intrekaci z fyz. hmotou.Otveřená otázka tedy je jak může vidět.

















Jak vnímá ?

[ATA]

Další porblemy :
chůze
intrerakce z predměty
procházení zdí

problém chuze:
Přikalad procházeni se po pokoji z astrálním tělem.

Aby fungovala chuze tak musí pusobyt gravitace.A astrální tělo mít hmotnost.
Jinak by jsme se pri každem odražení od země začali pohybovat v opačnem smeru než síla proti podložce a letěli dál .
Takže pro pripad normalni chuze musi platit že g=1 a hmotnost těla je normální pkud uvažujeme stejnou sílu odrazu pri chuzi

Problem procházeni zdí
Proč se nepropadneme podlahou.
Občas klade zed odpor mírný proti procházení ale problem to neřeši pri chuzi by jsme se zabořily nohu do podlahy.

Interakce z předměty
Pokud mužeme z mírnou silou procházet zdí tak by to znamenalo omezení co mužeme zvednout bud by ruka prošla zkrz nebo by jsme se diky vetší váze propadli podlahou.

[ATA]

Cítí duch odpor vzduchu

Co se stane když pod ducha postavíme zaplej větrák
a)nic
b)ucítí vítr
c)odfoukne ho to
podle toho muže zjistit jak jeho hmotnost tak interakci

[zebyja]

Fyzická rovina je hmotná.. je složená z atomů.. astrální rovina je jen myšlenková.. předpokládám, že jde o axiony a tachiony..

Problémy při AC jako je procházení zdí jsou dány zkresleností mysli z fyzického světa.. vznášení se je způsobeno tím, že Tě táhne něco pryč.. můžeš to být i Ty sám..

Větrák a duch? V AC fungují smysli jinak.. pokud jako duch na vítr nesměřuješ svou pozornost, necítíš nic.. jinak cítíš vánek.. nemá na Tebe ale žádný fyzický vliv, pokud to tak tvá mysl nezkreslí..

Jako duch můžeš vytvořit velmi silnou myšlenku, která se ostatním zobrazí tak jak očekávají.. pokud tedy vytvoříš silnou myšlenku jsem tu.. Ostatní Tě mohou vidět např. tak jak si Tě naposledy pamatují..

To je můj názor, založený na zkušenostech, zvětší části však mimo AC..

[ATA]

astrální rovina je jen myšlenková
*Tady se nebaízí otazka co je to myšlenka z čeho je složena a co ji generuje

.. vznášení se je způsobeno tím, že Tě táhne něco pryč.. můžeš to být i Ty sám..
*Jak sem psal v predchizim postu síla by musela byt hodne presná aby jsme byli na miste nebo by muselo být tělo přivázáno
* co se vlastne táhne a kým , čím je generován tah

V AC fungují smysli jinak..
*No právě jak a na základě čeho

Otazka taky je ejtly ducha zachití nejakej ten fyzikální detektor.

Jde mi o to že to co vnimame jako astrálni tělo nemá nejepiš žadnej podklad ve hmotě a na zaklade exotickejch častic to taky nebude pokud uvažujeme to jak ho vnimame taky postavit ho na zaklade exotickejch častic by vyžadovalo jinou strukturu.

At se na to zatim divam jakkoli tak astralni tělo je iluze postavená na zaklade dat a predpokladů ne hmoty,a podle toho by sme s ním meli zacházet a uvažovat o něm.
Exoticky častice tu moc nepomužou pokud uvažujem tělo tak jak si ho bežne predstavujemm muselo by vypadat a fungovat uplne jinak.

[CLVestec]

Otázka na fyzickou realitu. Proč nemůžeme změřit přesnou pozici částici hmoty? (John Bell v teorii a Alaina Aspect to zjistili v praxi) Ale zároveň máme problémy změřit i celou velikost Vesmíru? (tady a teď???)

Jedinný opravdový měření rozdílu astrální verze prostoru a fyzické verze prostoru vidím snad jen v technologickém postupu, který popisoval Robert Monroe v druhé knížce. Vzpomínáte na ten projekt, kdy Monroe zapojil do svého programu lidi různého povolání? Měl speciální kabinky s vodními postelemi, přístroje na měření mozkové a dechové činnosti, mikrofón pro přímé úkoly pro "cestovatele".

Pokud hledáte více lidí na tento výzkum, zkuste tento topic jednoho webu - http://www.body-test.cz/forum/psycholog ... i/strana-3

[IamI]

To: ATA

Většina toho co tu píši jsou mé názory, a i když jsou zpravidla podloženy nějakými osobními zkušenostmi nebo aspoň analýzou analogií, pravda může být, a zřejmě i bude úplně někde jinde. Vždyť pravda je pro každého jenom ta nejpřijatelnější lež


Existuje astrální tělo ?
Pokud existuje ve tvé mysli, a připustíme li, že existuješ i ty, a tím pádem jsi součástí tohoto světa a vesmíru a ..., pak nepochybně existuje . Je to spíš filozofická než vědecká odpověď, obecně záleží spíš na tom, jaké důkazy jsou požadovány pro potvrzení jeho existence.
Křesťané kupodivu hodně věcí zaznamenávali spíš symbolicky než vědecky. Myslím že zde jde spíš o to že nebe je nahoře a peklo je dole. A podobné přitahuje podobné, takže buď klesá nebo stoupá. Kdyby tu rozhodovala hustota vzduchu a hustota astrálního těle (pomineme li fakt že jde spíš než o astrální tělo o duši), pak by to znamenalo že v zimě a za za vysokého tlaku a vlhkosti vzduchu by se do nebe dostávalo statisticky víc dušiček, a asi by asi nebylo moc fér

Jakou má hustotu ?
Je to nehmotný bod, hustota 0, váha 0.
Stříbrnou šňůru jsem nikdy nepozoroval, nevidím důvod proč by měla existovat.
Jde spíš o symbolické vysvětlení propojenosti jednotlivých těl, a někteří horlivci si ji v astrálu opravdu vizualizují. Je to ale jenom má osobní zkušenost, možná ji ostatní opravdu vnímají.
Neinterreguje z hmotou a nepusobý na nej gravitace.
Pokud neinterreguje znamená něco ve smyslu nereaguje, tak to je pravda z našeho úhlu pohledu (z tohoto hmotného světa) na astrál. V obecnější rovině reaguje na "astrální složku hmoty", tedy na emoční (informace a energii), která hmota obsahuje.

Otázka je když se vznašíme u toho stropu a vidíme tělo na posteli.Cím ho vlstne vidíme a jak...
Vidíme zjednodušeně to, jak sami sebe vnímáme. Většinou jsou lidé příjemně překvapení
Zajímavý je třeba věk, pokud si toho člověk všimne tak je to něco mezi 18 - 22 roky.
Smysly tu fungují trošku jinak, to co vnímáme jsou jen emoce (není to nejpřesnější definice) a ty pak mozek překládá pro smysly a vytváří z nich smyslové vjemy. Takže vlastně okolní realitu projektuje "zevnitř" směrem ven, oproti normálnímu vnímání které funguje opačně zvenku dovnitř. Prostě třeba ty fotony mozek nebo něco v něm vyšle na sítnici, z zbytkový obraz se dá sledovat pár sekund po skončení AC bez jakékoliv deformace.
Ten pokus s duchem, no představ si, že na tebe někdo vystřelí laserem, ty budeš mít štěstí, jen ti to propálí ruku a vypálí díru do stěny a experimentátor si spokojeně zaznamená do deníku že bytost ATA nereaguje na fotony Tady trošku mícháš astrální a hmotnou sféru dohromady.
No ten duch v podstatě nevidí, jen vnímá tvoje emoce a překládá si je do sobě srozumitelných vjemů, stejně jako ty nevidíš jeho, jen vnímáš jeho emoce a překládáš si je do tobě srozumitelných a přijatelných vjemů.

chůze
intrerakce z predměty
procházení zdí

Pravidla určuješ ty. Vnímáš emocionální energii okolí, a tu zpracuješ a vyykreslíš, zaslechneš, ucítíš a nahmatáš. Tvoje emocionální energie je ale silnější (skoro vždy) takže konečná pravidla určuješ ty. Létáš, chodíš, plaveš vzduchem, procházíš zdmi. Pokud respektuješ že zdí projít nemůžeš tak jí neprojdeš. Pokud ty pravidla neučíš, tak nějaká podvědomě přijmeš. Proto je celkem dobré o astrálu před cestováním co nejvíc číst a povídat si o tom s ostatními, prostě tomu uvěřit - protože pak ti to umožní tyto myšlenky použít a formuje to tvá podvědomá pravidla.
Na druhou stranu je tu obrovské riziko že uvidíš jen to cos čekal, že budeš mít nezbytnou astrální šňůru. Prostě to bude takové virtuální divadlo, ty nakonci spokojeně zatleskáš a řekneš si že ti autoři knih měli pravdu a že je to tam přesně tak jak psali. Ale nám jde přece o něco trošku jiného.

Co se stane když pod ducha postavíme zaplej větrák
Udělá zřejmě přesně to co očekáváš, pokud nečekáš nic, dáš mu šanci udělat to, co chce on.

[ATA]

Diky za odpověd

Existuje astralni tělo
- v mysli určitě stejně tak jako vnimani toho fyzickyho otazku tu spiš byla jetly existuje astralni tělo na fyzické rovině a učelem bylo poukazat na to že to co vnímame jako astrální tělo je až naše interpretace ovlivněná práve tím očekáváním.Pokus se to bere až jako interpretace tak to trochu menipohled na to jak se do AC dostat.

To s tim peklem bvl jen vtipek

Snuru sem taky nikdy neviděl

Prave podle mě astralni tělo vníma jen ty informace a ty jsou pak preloženy do nam srozumitelné formy ale to tělo zde nemusi existovat nebo přesneji nemusi existovat jako tělo tak jak si ho předtavujem ale pouze jako bod ,ohnisko zaměření.Astralni tělo jak ho vnímáme je až vysledek intreperece dat a dalo by se řict nastroj jak se v těch datech pohybovat tvorenej jen proto že je to pro nás ta nejbežnejší cesta jak svět vnímat.

Mozek to nevysílá nic na sítnici ale rpimo do části kortexu ktre zpracovávaní senzorický signál takže z očima to nema nic společnyho to že je tam obraz i po navratu z AC kje tim že tam data stale běží ty nejsou vazany na projekci těla ketra je až dusledkem ne pričinou vnímání.

No ten laser strilelo by to jen jednotlyvy fotony takže vpoststate skoro uplna tma a nepredtavitelne mneši než ta na světele pres den.Zas tu šlo jen o to ukazat že astralni na te hmotne neni že by to dělalo paradoxi.

Pravidla to je hdone duležitá oblast je dobre je znát a to jak ejjich silne tak slabe stranky , Pokud zabudujem blbe pravidlo tak nam to omezi pohled.

To k čemu sem se chtel dostat jsou prave ty pravidla jak tvoříme vnímání vlastního těla a světa okolo .Vyolívá z toho prave i ta vec že veškeré vjemy ktere pokladame za AC muže genrovat mozek proste simulator ma jiný zdroj dat a por nas bude obtížne zjistit jeatly pochází z fyzického těla ,mysli, nebo astrálu. Nedá to se to rozhodnout podle pocitu realnosti jak to vetšina lidi déla proste mají za to že to bylo tak realne že to prostě musí existovat ale tenhle argument nemá žadnou váhu .Jedinou možností je to ověřování infomaci přes AC zjiskaných.

Pro praxi je taky zajimavej dusledek v tom že není nutne se snažit opustět tělo pokud je to jen porojekce tak se k tem datum da dostat jinak a i je zobrazit jiným zpusobem.Astralni tělo je z tohodle pohledu založeno jen na sugeci a očekávání že když nečo pozurejeme tak by jsme to meli vidět očima když se pohybujeme tak mít tělo .... Jedna z cest je vidění na dálku mentálni cestování ktere delá prave to že vypouští nutnost opustit tělo a vima data v jejich vizualni interperetaci přimo.Da se samozdrejme použít i jiných smyslu.

[CLVestec]

Teď už by to chtělo najít nějaký proces, který dokáže dešifrovat naší interpretaci "astrální verze existence". Možná pak bychom se dozvěděli o pravé podobě astrálu více (teď se z toho stává docela zapeklitá situace). Ale jak obrátit interpretační obrazy za "skutečnou" podobu informací, které z tama bereme?

Když to dáme do takového schématu:

1.Průchod informací u fyzické reality

Vědomí (hodnotí fyzickou realitu, ale i astrální realitu) - mozek - oči + o. smysly - fyzická realita

2. Průchod informací u astrálního zážitku

Vědomí - mozek - astrální smysly / nejbližší výklad reality - astrální "realita" + všechno co nedokážeme pojmenovat, aniž bysme využili nám nejbližších pojmů

[ATA]

no zajimaj me ty filtry v mozku ktery dělaj ruzny upravy a intrepretaci inforamci neni tam jeden ale ma to hned několik urovní pokud pochopime jak pracujou čas z nich pujde možna obejit.
To jak vnimame okolni svět je od reality dost odlišny ty intreperetace a upravy jsou tam taky .

Na to hrabat se v tom jak ten astral vypada napřed musime dokazat že vubec existuje.

[CLVestec]

Souhlasím. Možná nás příroda dožene k takový filosofický otázce, objektivní pravda a subjektivní pravda, nebo že subjektivní pravda je jeden z krajíců objektivní pravdy. Taky to může vést k definování pojmu existence ( k čemuz by se daly použít výsledky z dvojštěrbinového experimentu + všechny experimenty s měřením hodnot atomových částic (nanoskop) ).

Naše realita je založena na kinetických jevech, chtělo by to pokus s astrálním tělem, kdy ve vyznačenné oblasti se bude měřit kinetická aktivita astrálního těla. + využije se nějaký rovnice z principu pravděpodobnosti + udělal by se rozdíl mezi plánovaným místem kinetické astrální aktivity, a místem skutečné kinetické astrální aktivity (v případě že by byla) + pročistit problematické teorie o stále ještě neznámých mechanismech mozku pro lepší definovatelnost průchodu informace + výslech a popis cestujícího v údajném astrálu + hlídat ostatní mechanismy a jevy, které by mohly vytvořit samotnou dokazující aktivitu + zkoumat spojitost mezi ostaními jevy, které by mohly vést k falešné kinetické astrální aktivitě

Samotná kinetická aktivita by mohla být nějaký signál, který by byl bezpochybně konkrétní na domluvě experimentátorů. Něco fakt velkýho.

Přiznám se, že kolem mozku x smysly - mám omezené detailní informace, nevím jaká je pravda, a věřím že hodně lidí napadl výše zmíněnný pokus. A taky že mockrát to muselo zkrachovat díky náhodným problémům kolem samotné astrální projekce, ale možná že někoho napadnou nový vychytávky.


Někomu se může zdát řešenní existenčních pojmů za ztrátu času, ale tady se ohradím tím, že si člověk musí definovat pojem zábava.

[IamI]

S tou kinetikou to asi bude trošku problém. Nejsem sice fyzik, ale mám pocit, že kinetika je hodně zjednodušeně o změně polohy nějakého objektu v čase, tedy zkoumá se zde pohyb tohoto objektu. U astrálu se všeobecně předpokládá, že zde čas neexistuje, nebo existuje tak nějak jinak než jsme zvyklí. Přirozená astrální kinetika tak vlastně neexistuje, objekt je prostě tam kde chce být. Samozřejmě že se dá vůlí zpomalit (procházení zdí atd ..) ale i tak bychom museli mít jistotu, že astrální tělo existuje v nějaké fyzikální námi měřitelné formě Zatím mě nepadá, jak procpat nějaký měřící přístroj do astrálu, nebo astrál k tomuto přístroji.
Určitým důkazem existence astrálu by mohl být přenos námi pochopitelných a využitelných informací z Akáši , a jejich následné ověření. Ale pořád to bude jen nepřímý důkaz.
ATA:
Ano ty filtry jsou hodně důležité, myslím že bychom se měli víc zaměřit na jejich zkoumání. Pár jsem jich už zaznamenal, ale na nějaký seriózní výzkum je toho málo a navíc se neopakovaly.
Mimochodem k těm filtrům, kdesi v literatuře o magii jsem narazil na pár informací o Akáše a celkem mě to vyrazilo dech.
Jakákoliv myšlenka která nás napadne (A) musí nejprve projít Akášou (možná mysleli Astrálem) a z ní pak zpět do mozku (B) a až v tom okamžiku si ji uvědomíme.
Zde se pak logicky nabízí pár variant:

• A=B to co nás napadlo si skutečně uvědomíme
  A<>B zasáhne cenzura, jakási synchronizace z původním záměrem universa
  B myšlenka příjde z Akáši

Vypadá to dost šíleně, ať žije Matrik, ale upřímně je to naprosto geniální a jednoduchý způsob jak zabránit totálnímu chaosu. Ale to je jen taková zajímavost trošku bokem.
Co se týká vědeckého výzkumu Astrálu, obávám se, že k tomu zatím nemáme vhodná měřidla. To, s čím astrál zřejmě souvisí a co nám ho pomůže lépe pochopit je podle mě Kvantová fyzika, objasnění a výzkum temné hmoty a výzkum fraktální struktury (celek je obsažen v jakékoliv části celku).

Edit:
Jak jsem předtím psal o emocích a o astrálu, tak jsem před chvílí narazil na zajímavou informaci v Google plus ...
https://plus.google.com/110200969998530 ... VLACeEqhTy

[ATA]

No napred to chce aspon ten neprimy dukaz tim zjiskáním informací což jeste astrál nedokazuje ale již nabízi možnosti ke zkoumání .

Ten prevod infomaci pres akašu zni sice hezky ale zase je to jen fylozofovani ketry se zatim neda dokazat.

ONo když se podivaš na to jak to z myšlnaka chodi z toho neuro hlediska tak budeš asi taky dodt překvapenej .Trba to že když se pro neco rozhodnem tak se da změrit pro co dokonce 2s pred tim než to rozhodnuti budeme vědome vnimat.Většinu veci dela podvědomi samo a mi mame jen iluzi kontroly .

[CLVestec]

IamI: Kinetika je v podstatě kolize/ náraz mezi atomy. Náraz probíhá mezi elektrony, které si posílají fotony mezi protony, čímž fotony zprostředkovávají elektromagnetismus (takže udržují vztah elektronu (-) a protonu (+). U fotonů vzniká taková zavádějící otázka, jestli jsou to částice nebo vlny - začátek záhad v kvantové fyzice.

Pak pochopíte všichni čítající, proč to tak rozepisuju. Nezlobte se.

Teorie relativity říká, že čím více má něco energie, tím více se pro tu věc čas zpomaluje. Jestli se jedná o energii vloženou do rychlosti, tak se dá říct - těžší objekty "stárnou" pomaleji než lehčí objekty. Takhle vidí čas Einstein. Další úpravy vložil do gravitace planet, kde jde podobně jako u rychlosti a hmotnosti o to, že objekty blíže ke gravitaci, stárnou pomaleji naproti vzdálenějším objektům, které stárnou pomaleji. Pak tam vložil rychlost světla, a řekl že vše, co dosáhne rychlost světla, tak tá věc ostatní objekty vidí stát. Všechno, co přesáhne rychlost světla, to se vrací časem zpět podle jeho rovnic (přesně na ty rovnice jsem se ještě nedíval, ale podívám když bude čas). - Zkoušel jsem virtuální pokus, a není to úplně pravda (bohužel samotný zkušební program sem programoval, čímž jsem mohl vytvořit jev, který ve skutečnosti ani nefunguje - takže to možná je pravda ), pokud energie objektu stále narůstá, tak nakonec i ta rychlost světla se dá přesáhnout. Pokud ale neroste, a vyžádáš si požadavek o nadsvětelný rychlosti, tak se můžeš vrátit zpět. Z čehož se vyvozuje další hypotéza. Čas plyne stále dopředu, a my vykonáme "kladný" pohyb = pohyb do kterého vložíme energii, čímž energie zmizí. Pokud tento proces obrátíme, možná právě tak, bysme mohli cestovat časem do minulosti, negativní pohyb je ten, kdy pohyb jde obrácenně, čímž se energie vrací zpět - toho lze dosáhnout tak, že pro pohyb nemáme žádnou energii ale v době, kdy jsme měli ještě palivo/energii jsme dali požadavek na energii větší než skutečně máme. Teď to chce ještě peníze a techniku, co tyto hypotézy dokáže nebo vyvrátí.

Proč tu ale nakousám tak detailně? Kdyby byla pravdivá hypotéza, že astrál je daleko za rychlostí světla (v případě, že fakt už existoval), tak důvod, proč nereaguje s "fyzikálnem" by mohla být rychlost. Díky tomu, jak je energie astrálu rychlejší, tak nemůže naše pomalá hmota s ním kolizně reagovat, protože je nestihá...Což by mohlo zase dovést teorii, že hmota nemá ani limit absolutní nuly, že za přesáhnutím absolutní nuly je další prostor. Stejně tak jako astrál, který je rychlejší. Jenže celou tuto hypotézu vyvrací fakt, že všichni vidíme astrál jako lehčí (viz různé informace o možné hmotnosti astrálního těla). Takže astrál by nereagoval s naší hmotou proto, že by byl rychlejší/ těžší, ale protože by byl lehčí/ pomalejší.

Teď se dostáváme ke kvantové fyzice, kde jsou jevy, které popírají rychlost světla jako tu nejrychlejší.

Všechno to začalo kolem otázky, jestli je světlo vlna nebo foton (částice). Ještě před tím, než začal dvojštěrbinový experiment v novém hávu, tak se zjistilo, že světlo dokáže z některých kovů vyrážet elektrony. Původně se myslelo, že intenzita světla zvyšuje rychlost vyražených elektronů, ale intenzita pouze navyšovala počet vyražených elektronů, rozhodně ne rychlost jakou byly vyraženy. To až barva světla určovala rychlost vyražených elektronů. Před 20. století se věřilo, že světlo nebo elektromagnetická záření (všechna - teplo, světlo, rádio vlny...) jsou vlna. Dvojštěrbinový experiment - na začátku byl vysílač (v tomhle případě zdroj světla), uprostřed přepážka s dvěma štěrbinama, na konci dopadová plocha (stínitkový obrazec, když tam byly proužky - dokazovalo to vlnovou podstatu hmoty, když tečky - tak částicovou podstatu hmoty). Dvojštěrbinový experiment ale ukázal, že vlna se může chovat částicově, ale i vlnově. Dosud se dělal experiment tak, že nechaly obě díry odkryté, a světlo dopadalo na stínitkovém obrazci jako proužky. Když zakryly jednu štěrbinu v přepážce, byly tam tečky. Z toho se zjistilo, že záleží na experimentu. Experimentem lze donutit světlo chovat se vlnově nebo částicově. Pak přišla úprava experimentu. Začali vysílat elektrony namísto světla, a přepážku vyměnili za krystal, v podstatě to ale fungovalo jako přepážka, za kterou dali světlo tentokrát ale z důvodu pozorování. Rozvítili světlo - Elektrony procházely buď levou, nebo pravou stranou toho krystalu, stínitkový obrazec ukazoval tečky. Zhasnuté světlo - nikdo nic neviděl, ale stínitkový obrazec ukazoval proužky. Takže i elektron se dokáže chovat vlnově (jako u světla se těžce věřilo částicovému chování).

Co to vůbec znamenalo, ten obrazec s proužkami? Podle teorie a experimentů, se elektron rozdělil na dva, prošel oběma otvory najednou, a udělal proužkový obrazec. Oni tomu říkají interferenční (interference, reagování/kolize). Další teorie říká, že elektron se v nepozorovaném prostředí mění na vlnu. Podle Feynmana se elektron rozdělil na nekonečné množství dalších elektronů, každý prošel všemi možnými dráhami ve vesmíru a složil zase na jeden, když už začalo pozorování, a nebo došli všeci, narazili do sebe a udělaly proužky. Celkově se tomuhle říká, superpozice/ interference/ kolaps vlnové funkce.

Kolaps vlnové funkce - podle informací, které jsem četl před rokem, se vlastně neví, co přesně může za tento jev. Vědomí pozorovatele je taky jedna z možností, ale oni podezřívají i gravitační vlny. Strunová teorie, ta vůbec nepočítá s nějakým kolapsem vlnové funkce. Ale exotický částice jsou moc složitý na praxi. Jo, a ještě princip neurčitosti, k tomuhle tématu patří. Když elektron se změní na vlnu, tak se s určitou pravděpodobností vyskytne nejčastěji někde na té vlně. Říkají tomu princip pravděpodobnosti a vysvětlují tím další kvantové jevy - kvantové tunelování. Různý zdroje na knížky, jsou dole v článku v odkazu - http://relativni-pravda.blogspot.cz/201 ... et-ma.html


Kolaps vlnový funkce se může podle mnoha-světový interpretace kvant. fyziky vysvětlit tak, že nepozorované objekty jsou v jakémsi prostoru, kde existují paralelní možnosti vesmíru a nejenom možnosti, ale všechny paralelní časový období (viz energie mění hmotnost a tím se ovlivňuje čas, viz IamI pozice v prostoru je v podstatě cesta časem) těch objektů = takový 5D balíček. Někdo by řekl, že to je vyšší astrál/ druhá lokalita (dle interpretace Roberta Monroea). Zajímavé je, že pokud by měl Feynman pravdu, částice se chovají nadsvětelně v tomto nepozorovatelném prostoru. Což zase odvádí myšlenky, že astrál by se dal vysvětlit fyzikálně (navíc tu zase potřebujeme ten důkaz, že astrál existuje a projevuje fyzicky v našem světě).

Existenci astrálu dokonce nemůžeme ani dokázat metodou, zjištěných informací. Protože podvědomí může mít nějaký systém, matematických předpovědí a všechno si tak vypočítat (nemám ale důkazy, nečetl jsem studie, i když Derren Brown možná tak chce vysvětlit jasnozření, čtení ze svalů...).


Celkově fyzika je pořád ten nejmenší způsob, jak dokázat existenci astrálu. Protože veškeré informace o fyzikální existenci, jsou upraveny tělesnými receptory (smyslové měřiče - oči, hmat..) a to všechno jde do mozku (detaily tolik nevím), který tu ATA rozebírá. Takže všechny cesty vedou do mozku.

ATA: Robert Monroe ale zkoušel lechtat nějakou ženskou, když byl v astrálu. (proto mě právě napadá ten pokus, přes nějaký kinetický jev) Co se týče toho neuro hlediska, někde jsem četl že el. výboj mezi neurony si vybírá následující pozici opravdovou náhodou. Já vím, že iluze kontroly a pocit svobody je jiný, ale zase to zklamání z iluze vylepší pocit té volnosti. A vůbec, jaká je pravda o těch některých výzkumech Monroe institutu? (myslím ty popisovaný v knížkách Daleké cesty, Cesty mimo tělo...)

[ATA]

Kinetika je v podstatě kolize/ náraz mezi atomy. Náraz probíhá mezi elektrony, které si posílají fotony mezi protony, čímž fotony zprostředkovávají elektromagnetismus (takže udržují vztah elektronu (-) a protonu (+). U fotonů vzniká taková zavádějící otázka, jestli jsou to částice nebo vlny - začátek záhad v kvantové fyzice.
*Hodně nepřesnej a zavadejíci popis
*nejen u fotonu povedlo se kvantovat i tísice atomu zaraz

Teorie relativity říká, že čím více má něco energie, tím více se pro tu věc čas zpomaluje.
*ne pro tu vec ale z pohledu venjšího pozorovatele

analogie ze starnutim neni nejvhodnejší je potrab určit pozorovatele

pokud energie objektu stále narůstá, tak nakonec i ta rychlost světla se dá přesáhnout
*pokuds vychazel z relatovistické fyziky tak nedá
*pro rychlost C potrebuješ nekonečnou enrgiji pokud teda urychluješ objekt z nenulovou klidovou hmotností
*foton klidivou hmotnost nema proto muže letet C ta jeho hmotnost je dana prave tou rychlostí

Plynuti času už si nemapamatuju jak to bylo ale resi to nejaka CPT simetrie bylo to v prednáškách od kulhánka o astrofyzice.Ale je to davno netušim už jak to bylo.

No zjednodušene placaš nesmysly pod absolutni nulu se dostat dat dokonce do zapornejch teplot ale to by chtelo poradny vysvetleni co to ta absolutni nula je rozhodne si to nepredtavuj tak že se častice začnou toči nazpátek.

Dvojštěrbinový experiment ale ukázal, že vlna se může chovat částicově, ale i vlnově.
*nemuže vždy jen jedno repektive když se podivaš tak zkolabuje do častice

nejen elektron ale i atom teoreticky i mnohem vetši veci

nerozdelil se na 2 proste existoval jen jako pravdepodobnostni vlna .Neni to množeni častice .

Zde by moli cestu ukazat pokroky v kvatových počítačích.

Spočitat dokaže hodně ale musi mit podklady už to že by ty pokldy zjiskalo by zameno že ma pristup nejakm kde ho mit nema .Samozdrejme zaleži co to bude za informaci.

No to lechtáni je taky zakežny mame tendenci to brat jako fyzikej dotek ale pravdepodobnejši stale je že je to zase jn informace co dojde subjektu do vnímání.

El vyboj mezi neurony neni (treda mezi naprostou vetšinou) je tam chemickej prenos pres synapsi

Jedna z možnosti je že na neurony ta kvantova fyzka ma vliv.COž jeste samo o sobe nic nedokazuje ale bylo by to zajimavy.

Pokusy jsou tam zajimavy ale otazka jak moc se jim da věřit a jak moc už je to byznys a jsou zkresleny tim co chcou vidět.

No z tou kontrolou a svobodnou vuli je to taky složitejší z velke časi je to iluze ale porad mužeme zjiskat mnohem vetši než mame ted.

[CLVestec]

No zjednodušene placaš nesmysly pod absolutni nulu se dostat dat dokonce do zapornejch teplot ale to by chtelo poradny vysvetleni co to ta absolutni nula je rozhodne si to nepredtavuj tak že se častice začnou toči nazpátek.


ATA: Děkuju za osvětlení. Ano, tam uznávám hodně věcí, ty teorie byly opravdu jenom teorie. ( pokud myslíš věci kolem pátého rozměru a propojenní s mnoha světovou interpretací kvantové fyziky, jo to souhlasím) Co si představuju pod zápornou nulou? No v podstatě to samé, co u záporného pohybu - pohyb vykonanný v opačném plynutí času.

nerozdelil se na 2 proste existoval jen jako pravdepodobnostni vlna .Neni to množeni častice . - Tak já vycházel z Feynmana, kde si to představoval jako mnoho drah, proto ta úvaha o rozdělení. Ale je dobrý že jsi mi to osvětlil.

Stárnutí = myšleno jako plynutí času, ale v podstatě analogie začne stagnovat v biologickém hledisku

El vyboj mezi neurony neni (treda mezi naprostou vetšinou) je tam chemickej prenos pres synapsi - přesně věci o mozku mi chybí.

pokud energie objektu stále narůstá, tak nakonec i ta rychlost světla se dá přesáhnout
*pokuds vychazel z relatovistické fyziky tak nedá - to fakt nevycházel, počítal jsem s myšlenkou, která má klasickou představu vyvrátit - program byl hodně jednoduchý - pozorovaný objekt bylo takový "auto", jenže sem tam zavedl strašně málo proměnných, od té doby jsem mimo ten program vytvořil skript který byl založený na klasických vzorcich o klidové hmotnosti + vzorec o energii a světlu, ale v žádném programu jsem to ještě nezkoušel
*pro rychlost C potrebuješ nekonečnou enrgiji pokud teda urychluješ objekt z nenulovou klidovou hmotností - jj, v tom programu jsem to tak udělal, dal jsem tam možnost přidávat tolik energie, kolik teoreticky potřebuješ na rychlost světla, ale jak sem výše zmínil, program měl hodně nedotahů
*foton klidivou hmotnost nema proto muže letet C ta jeho hmotnost je dana prave tou rychlostí - to píše více zdrojů

Dvojštěrbinový experiment ale ukázal, že vlna se může chovat částicově, ale i vlnově.
*nemuže vždy jen jedno repektive když se podivaš tak zkolabuje do častice - myšleno tak, že záleží na druhu experimentu, jeden donutí se světlo chovat vlnově, druhý částicově - tak sem to myslel; pokud se bavíme o elektronu, tam to chápu jak říkáš, když jej vidíme = částice, když jej nevidíme = vlna (nebo jak Feynman říkal, nekonečné množství různých drah/ pozic zároveň).

No to lechtáni je taky zakežny mame tendenci to brat jako fyzikej dotek ale pravdepodobnejši stale je že je to zase jn informace co dojde subjektu do vnímání. - tam mu právě na to kývala i ta ženská, že cítila mrazení, ona byla fyzický subjekt, on popisoval astrální cestu

Jedna z možnosti je že na neurony ta kvantova fyzka ma vliv.COž jeste samo o sobe nic nedokazuje ale bylo by to zajimavy. - akorát to říká, že akce se vybírá náhodně, ale jo, pořád to je pro mě zajímavý

[ATA]

něco o te teplotě
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&ak ... d_c=110340
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5471

Stárnutí = myšleno jako plynutí času, ale v podstatě analogie začne stagnovat v biologickém hledisku
*musiš definovat pozorovatele jat se pobuješ jakkoli rychle tak pro tebe je plynuti času stejny ale pro ty co na tebe heldej z jine rychlosti/gravitace se zda že maš jiny

[CLVestec]

Už jsem si to představil. Já dělal chybu pořád u toho světla, samotný světlo jsem považoval za pozorovatele. Jinak, jj samotná rychlostní akce s tou svojí rychlostí moc velký rozdíly nevidí, pokud se sama nestane vnějším pozorovatelem ostatních objektů, které jsou kolem té akce.

Co se týče těch článků, jdu si je pročíst. Ale je fakt, že až bude zase čas, tak si pročtu ty anglický články o mozku, co tu jsou.