Domluvil jsem se s "Nou" o znovuotevření tohoto topicu.
Proč? Protože mám za to, že bychom se zde mohli věnovat i hlubšímu pohledu na věc, proč nás hry tolik lákají? Proč máme oblíbené zrovny tyhle tituly a ne jiné? Co v nás se tím chce manifestovat?.. Jednoduše takový hlubší pohled na hry a nás samotné. Jak se říká, každá kapka dobrá, proto trocha uvědomění i v téhle oblasti rozhodně nemůže být na škodu.
Když to vezmu od sebe, tak dříve jsem měl rád nejvíce asi strategie a u nich jsem dokázal prosedět doslova celé dny. Začalo to na základce Age of Empires (I,II.. ..později i III, Stronghold) Nejvíc zničující efekt na mě měla ale Bitva o Středozem. U ní jsem si už opravdu říkal, že začínám magořit a solidně, protože jsem odpoledne zasednul a vstal až někdy v 7 ráno.

Super grafika a oblíbený žánr měl opravdu zničující účinky a docela vážně jsem si pohrával s myšlenkou, že na tom začínám být závislý.
Kromě naprostého oblbnutí hlavy.. prostě musím tu bitvu (mapu) vyhrát, nějak to jít musí.. zkusím to takhle.. a nebo takhle.. poté se třeba zadařilo, tak přišla hned další mapa.. prostě hraní nebralo konce, hlavně člověka to plně odpoutalo od běžné reality a jen všude vyděl herní výseč.. kdybych to přirovnal k úlům, tak člověk začal pozorovat svět 2° úhlem a poté ať byl kdekoliv, neustále přemýšlel nad hrou.. Poté co jsem ji dohrál, tak jsem si řekl, že se strategiemi to se mnou skutečně nejde.. Moc mě to vtáhlo a "nedalo spát".
Takže jsem si poté zahrál pár závodních ..série NFS. (Most wanted, Carbon)U nich je aspoň výhoda, že člověk zajede závod a má "vystaráno", může jít zase něco dělat a nemusí na to pořád myslet. Poté se časem má pozornost stočila ještě jiným směrem a to na RPG. S pár lidmi jsme dali do kupy bandu a hráli neustále onlinovku Lineage II Chronicle 4 (tuším). U toho jsme solidně magořili taky, nebyla to sice taková soda jako strategie, ale i tak to byl nářez. Hlavně z tohoto žánru se to hodně promítlo do snů, takže jsem měl nekončící 24h pařbu ve dne i v noci. Až přišel určitý okamžik, kdy jsem si uvědomil celkovou omezenost toho všeho.. (konkrétně jsem seděl u zdi v jedněch katakombách, běsnící monstra kousek od nás a já dostal hlubší vhled

)
Hra je fajn, ale existuje mnoho mnohem důležitějších věcí, které jsou skutečně k něčemu.. kdyby člověk místo hraní se věnoval duchovnímu rozvoji už by pomalu lítal.

V jeden moment jsem si prostě uvědomil, že potřebuju Změnu, takže jsem si dal zas chvíli pohov. Už jsem myslel, že i na dobro, ale jednou mi to přece jen nedalo a tak jsem si opatřil Gothic III a ten tu mám nainstalovaný snad už 2 roky. Super hra, která je fajn a hlavně taková pohodová kombinace vícero věcí. (svoboda herní mapy, vývin herní postavy, člověk může třeba jen tak běhat s lukem po lese..) Sem tam když je chuť tak si chvíli zahraju, ale rozhodně ne tak moc jako dřív.. (taky už to s velkými prodlevami hraju přes 2 roky

). (Mám to nyní doslova jen na odreagování pokud skutečně mám chuť, hraju třeba den dva a poté třeba až za X měsíců)
Spíše se teď věnuju o to víc hlubším aspektům všeho možného okolo i uvnitř. To je leckdy mnohem větší "pařba" než kdy byla někým vymyšlená, hlavně to má skutečný smysl a místo toho, aby to člověku "zužovalo" úhel pohledu, tak mu ho mnohem více rozšiřuje.
Proč vlastně člověk zdrhá ke hrám? Že by potřeba uvolnění nahromaděné stresové energie?.. Na chvíli prostě "vypnout" a neřešit nic jiného než jen hru a umělý herní svět? Možná by na toto pomohlo tzv. Bytí v
přítomnosti.. pouze tady a teď, vypnout mysl a pouze
být. Jen s tím rozdílem, že potom člověk rozhodně není "oblblý", ale spíše má mnohem vyšší vibrace.. jasné a křišťálově jasné vnímání všeho okolo atd.
Kdo ví, každopádně určitě stojí za to zapřemýšlet, proč vlastně všichni hrajeme, před čím utíkáme.. možny i změnit příčinu?.. kdo ví
