Strašidelné LD

[kenny34]

Zdravím lidičky.
LD mívám už asi 15 let aniž bych si je nějak moc přál, ale spíše se mi dějí samovolně od doby kdy sem četl Castanedu a naučil jsem se najít svoje ruce. Používal jsem to jen nějaký čas a pak už to nebylo třeba. Zvládnu dobře lítání i průchod zdí a když se mi opravdu daří tak i změnu prostředí nebo materializaci. Přesto mě trápí jeden sen kvůli kterému jsem toho před delší dobou nechal a když přišlo "strašidelné" LD tak jsem se prostě úmyslně vzbudil. Teď když se LD zaobírám poněkud hlouběji tak bych se toho rád zbavil protože je to zároveň nejlepší sen kdy naprosto okamžitě rozpoznám že jde o LD.
Takže sen je následovný: "Probudím se" z obyčejného snu ve svém pokoji a normálně ležím na posteli jako vždycky. Kolem je nepřirozená tma (větší než normálně v mém pokoji je) a zjistím že se téměř nemohu pohnout. I obyčejné nadzvednutí ruky vyžaduje usilý jak kdyby vážila snad 150 kilo. V tuhle chvíly už bezpečně vím že jsem v LD. Co je ale víc nepříjemné že mám neskutečně silný pocit že někdo nebo spíše něco je za mnou. Někdy dokonce slyším jak mi dýchá přímo za zády a skoro i cítím ten dech na zátyku. Není to snad ani člověk ale spíš něco jako zhmotnělá tma nebo nevim protože jsem to snad ani nikdy neviděl. Nicméně moje léty nacvičená reakce byla chtít se vzbudit pokud to nešlo tak začít křičet až jsem se vzbudil ovšem většinou ne na poprvé ale někdy třeba na podesáté. Zkrátka se pořád budím do tohohle jednoho snu stále dokola až se nakonec vzbudím opravdu. Reál poznám vždycky bezpečně a nedá se to poplést. Nemůžu pak jít hned spát ale musím se jít najíst nebo pustit telku a chvíly na ní vejrat protože když usnu hned na to znovu bude se mi ten sen pořád vracet třeba až do rána. Jen asi ve dvou nebo třech případech (a to bylo spíš dříve) jsem tu neskutečnou tíhu překonal a povedlo se mi postavit se na posteli (věřte byl to fakt záhul) a v tu chvíly tíha spadne a v pokoji přestane být ta tma ale dení svělo a sen se změní v běžné LD.
Tak bych se rád zeptal jestli někdo z vás má podobnou zkušenost nebo nezná nějakej fígl jak se z tohohle stavu vymanit co nejrychleji protože sen se po nějaké době vždycky vrátí. Někdy po měsíci, někdy po dvou. To je prostě různý.
Předem dík za odpovědi pokud to někoho zaujalo a mějte se

[Prince_Rakeem]

Vidím v tom podobenství "určitého strachu".
Zkoušel jsi někdy se tomu nevzpírat, prostě jen ležet a nedělat nic. Tak nějak se tomu postavit, tak že to vydržíš?
Možná, že po nějaké době zjistíš, že se nic nestane a strach pomine, protože zjistíš, že se není čeho bát.
Protože mám pocit, že když se budeš vždycky snažit utéct. Tak se to prostě bude dál opakovat, než ten strach nepřekonáš. A to vede jen k nekonečnému cyklu strachu.
Je to tak jak v běžném životě.

[clario]

No mě to zatím podle popisu připadá na normální spánkovou paralýzu se vším všudy . I ta něčí přítomnost je celkem běžná. Dokud jsem si ty stavy nezamiloval (což bylo téměř hned) a bál jsem se jich, tak jsem také vnímal přítomnost nějaké temné bytosti v pokoji. Celkem rychle jsem pak nabil přesvědčení, že je to vlastně jen můj zhmotnělý strach a od té doby je nevnímám.

Někdy je v těchto stavech snaha o pohyb vážně zajímavá a šíleně až "nepřirozeně" namáhavá. Mnohdy je těžké i udržet otevřené oči. Ale jsou to skutečně fyzické oči a fyzické tělo co se hýbe? Při posledním takovém zážitku jsem byl v takové paralýze asi hodinu. Celou dobu jsem se opakovaně snažil pohnout a nebo posadit, abych zjistil zda se mnou spolubydlící doopravdy rozebírá své kulinářské umění, zahrnující pražené kobylky a vařené koňské hlavy, abych se pokaždé přesvědčil, že spí jako špalek. Pak se ve dveřích objevil Sunny, popadl mě za ruku a postavil mě. Poté co jsem se otočil jsem viděl v posteli své spící tělo a pak jsme odletěli pryč.

Takže spět k tvým zážitkům. Kdo ví.. . Najdi si v nich zalíbení jako já a budeš za ně rád .

[Elen]

Pokud bych se měla snažit poradit, tak asi tak, že paralýzu bys měl vnímat jako plus pro tebe. Bez ní by si tvé tělo počas snění mohlo hodně nepříjemně ublížit. a strašidla? Mě se podařilo se strachu podívat do tváře, ikdyž musím uznat, že do té doby mě tuhla v žilách krev, ale v okamžiku, kdy jsem se na bytost přímo obrátila s tím, at už mi "sakra" konečně dá najevo co po mě chce...spustilo to její přeměnu v něco nadherného, co mi už navždy zustane v srdci:-)

[kenny34]

Zdravím a moc děkuju za vaše odpovědi.

Musim říct že jste všichni doslova "trefili do černého". Já jsem tuhle variantu o vlastním strachu ůmyslně nechtěl napsat abych na to někoho spíše nenavedl a nebo ho od ní neodrazoval, ale přesně tohle si myslím taky takže až se sen příště vrátí chci se pokusit to překonat a jsem moc zvědav co se potom stane. Co mi ale vrtá hlavou je k čemu je takový LD dobrý když se v něm dá akorát ležet a nic víc. Mě osobně to přišlo jako by se mé snové tělo jaksi nechtělo odpoutat od toho fyzického a zkrátka se rozhodlo že stráví dnešní sen uvnitř nebo tak něco na ten způsob protože když se mi v této paralýze podařilo po příšerné námaze se postavit připadalo mi to jako bych se doslova a do písmene musel ze svého fyzického těla vyrvat. Poté co se to povedlo šlo už o bězné LD kdy jsem si mohl dělat co jsem chtěl jako jindy a musím říct že většinou trvaly i obzvláště dlouho. Nevím ale jestli je to zrovna dobrej nápad se takhle "vyškubávat" sám ze sebe, nicméně to nikdy žádnej další problém nevyvolalo. Třeba Elen napsala že poté co se jí podařilo se na bytost nebo spíše strach otočit se záměrem konfrotovat ho tak se změnila v něco nádherného, ale jestli se mohu zeptat rád bych věděl co se stalo potom. Jestli jsi se probudila nebo tíha opadla a sen se změnil na LD nebo třeba i běžný sen. Jak zase třeba psal Clario o tom že by ho zajímalo jestli je to skutečné fyzické tělo co se hýbe tak ho můžu celkem ujistit že se nehýbe protože poté co se mi na poněkolikáté podařilo konečně se vzbudit do reálu ležel jsem třeba v ůplně jiné pozici než v onom snu. Taky jsem se několikrát ptal manželky jestli jsem sebou neházel nebo nekřičel než jsem se probudil a kromě jednoho případu kdy jsem se doslova vzbudil s řevem a vyděsil ji mi vždycky odpověděla že ne a to jí vzbudí i když spadne na zem špendlík. Krom to jsme v té době kdy se mi vracel sen dost často měli novorozenou dcerku takže byla na všechny zvuky zvlášťe naladěná.

Jediné co mě tak napadlo že by se tento stav dal možná použít pro "vystřelení" astrálního těla ale to jsou jenom moje dohady protože AC jsem nikdy nezažil (i když bych se k tomu časem rád propracoval). Ale je to jenom takovej muj osobní nápad.

Jinak ještě jednou moc dík za vaše přízpěvky . Moc si jich vážim a budu rád když vás napadne ještě třeba něco dalšího.

[clario]

To zda je to skutečně fyzické tělo co se hýbe, byla spíše řečnická otázka . Dříve, když jsem se s tím setkal poprvé, mi to vrtalo hlavou, ale později už mi to bylo jasné . Tu otázku jsem tak napsal, protože jsem se domníval, že to někteří mohou považovat skutečně za pohyb fyzického těla i když jde o pohyb toho "druhého" .

[Elen]

Kenny?Já si netroufám moc radit. Neber mé psaní jako něco, co by ti mělo nějak radit. Já sama jsem tak nějak zjistila, že pravý význam, jak snů, tak všeho ostatního co se děje "Tobě" můžeš nejlepe zase zduvodnit nebo ohodnotit zase opět právě "ty". Já sama o sobě neodděluji LD a AC. Proto otázka jakou jsi mi dal, poprávdě nechápu jak odpovědět:-)). Ač se o tom moc nemá mluvit, nastoupila jsem před časem jakousi cestu a od té doby se mi dějí docela podivnosti v životě. Nemíním to moc řešit z vědeckého hlediska, protože kdybych se spolehala na vědu, už bych asi dávno spáchala sebevraždu...prakticky by pro mě život na tomto světě byl tak nevyhovující, že bych se ho radši vzdala:-) ale k tvé otázce, když jsem měla dá se říci sen "se strašidlem", neměla jsem tušení, že nějaké astrální cestování existuje. Bylo mi o několik desetileti míń a zkoušela jsem tou dobou cestu do minulých životů a to vyloženě formou zrychleného dýchání překysličit mozek. Ten který mi o tom povídal takhle zrychleně dýchal třeba i dvě hodiny v kuse...ja to zkusila jednou a stačilo mi 10 minut...měla jsem pocit, že se mi roztrhne krk pod tím tlakem. pak jsem to vzdala a právě v okamžiku, kdy jsem přestala jsem se dostala do divného stavu. jednak mi ze zdi vylezla tvář...děsná, pak z ní byla celá bytost, která za mnou stále chodila a nic nedělala..po chvilce mi to bylo nepříjemné. nevěděla jsem jestli mi chce ublížit, tak jsem se asi po hodině na ni obrátila přímo. zbytek je ve snovém deníku Když jsem pak přemýšlela, jestli šlo o LD nebo AC nebo něco podobného...nešlo to dost dobře určit. Vím , že jsem se pohybovala po domě, prošla jsem kolem maminky v kuchyni, ale ona byla obrácená ke mě zády a já na ni nijak nevolala, takže těžko říct jestli šlo o realitu, nebo o něco, kde by mě ani vidět nemohla:-) Ale myslím, že je uplně jedno jestli šlo o LD nebo AC nebo ja nevím co jinýho, co si ještě lidé vymyslí. Myslím, že je spíš důležitý, co právě ty z toho zážitku pobereš, co ti to dá a o co tě to obohatí, to je důležité. Já třeba svému zážitku věřím. byl pro mě realističtější než tahle realita a svým zpusobem ve mě zanechal stopu, kterou už asi nic nesmaže. Časem jsem se naučila vnímat, že se kolem mě pohybují entity, ktere prostě mužu vidět jen za nějakých okolností, ne vždy..ale ještě jsem nepotkala takovou, která by neuposlechla jasný příkaz: "ted mě nech!"
LD a AC je pro mě momentálně s ohledem na to co jsem zjistila sama to stejné. Možná spíše jakoby AC bylo prohloubením LD. Ale je to pouze muj názor, moje momentální pravda:-))

[Merkabah]

Mam neco podobneho jako ty...uz se mi to deje asi dva roky ? nevim presne... kvuli tomu jsem i prestal umyslne cestovat. Uz jsem tu o tom nekde psal a myslim, ze ata nebo nekdo psal, ze jsem asi spatne uvolnenej. Celkem casto se ocitam v noci kdyz jdu spat ve stavu jak popisujes... lezim na posteli a vnimam a vidim astral, ale nedokazu se zvednout z postele. At se snazim myslenkou nebo fyzicky, tak to nejde. Predtim jsem nemel problem se z tranzu dostat ven... pak to najednou prestalo jit. Jediny cim muzu hybat jsou nohy a ruce, ale zvednou se z postele proste nejde :-D Kdysi jsem to mel tak kazdy druhy den. Ted me to tam taha tak 1-2x do tydne, ale uz jsem se to naucil prerusovat... vetsinou to poznam podle pocitu jako by mi odlital mozek(nevim k cemu jinymu to prirovnat) :-D V tu chvili s sebou skubnu a musim se parkrat pohnout nebo se protahnou a parkrat se prevalit (jinak me to tam taha hned znovu). Rikam taha, jelikoz to je neumyslny a vetsinou uz i dost otravny kdyz chci spat. Na jednu stranu by to bylo supr, ale na druhou kdyz mi nejde vstat z postele, tak uplne na nic. A nejsem si jistej, jestli je tohle LD. Ja vnimam LD jinak... a vetsinou kdyz se z nej proberu, tak mam kupu enrgie... tady je to spis opacne.

[Elen]

Tohle taky poznávám, naposledy mě takhle odlítával mozek, když jsem byla na Thorovi v 3D v kině. (mé první 3D). Ne nadarmo někteří autoři v knihách tvrdí, že s tímhle prostě jakoby už nešlo přestat. Zatímco uléhají aby se vyspali a nikam cestovat nechtějí..nastávají vibrace zcela již samovolně atd. mě to někdy přijde opravdu jako ve fimu Duch, kdy jakmile se entity dozví, že je vnímáš, začnou se kolem tebe jakoby víc motat:-) Asi každého pak napadne, že tyhle věci sebou přinášejí spoustu poznání, ale naopak se člověk musí naučit tyhle věci nějak ustát.
to mé rozlišování AC a LD? jde spíš o to, že to vnímám asi trochu jinak. Jak někdo tvrdí, že astrální sféra je kus nad fyzickou, mentální zase o kousek nad astrální...já to spíš vnímám, že všechny jsou tady, jde jen o jakousi jinou hustotu nebo co. A stejně beru i obyčejný sen, lucidní sen a astrální projekci. Podle mě je vše jedno a totéž, jenom mé vnímání se to snaží tak nějak neohrabaně rozdělit:-)
A ještě jedna takova blbustka, zajímavá....pokud se pry ráno probudíte a bezdůvodně vás třeba celé dopoledne bolí hlava, pomůže na chvíli si zdřímnout..podle jednoho autora o AC došlo k nedostatečnému splynutí astrálního těla s fyzickým. Mě se to stává, když se probudím s leknutím a ono zdřímnutí, at už je důvod jakýkoliv mi vždy pomohl.

[kenny34]

Pro Merkabah:
Popsal jsi to uplně perfektně. Mmnohem líp než já. Ale co kurňa s tim? Zkusil si se taky někdy vyrvat z tohohle stavu násilím. Jestli ne tak to zkus. Když do toho dáš fakt všechno tak se ti to zřejmě povede jako mě. Jo a zvláštní je že od tý doby co jsem ten zážitek napsal na tenhle web se sen zatim nevrátil, ale nechci řikat pověstné hop........................

[kenny34]

Pro Elen:
Díky za tvoje odpovědi ale musím s tebou nesouhlasit. Myslim že neni tak uplně jedno o jakej stav se jedná nebo nejedná. Ty to popisuješ jako "pouhou" snahu o interpretaci, ale kde bychom bez těchto interpretací byli. Je přirozenou vlastností všech živých bytostí interpretovat a popisovat svět kolem sebe jinak bychom zřejmě byli ještě opice na stromech které ani nenapadlo že pazourek je šikovnej tvrdej kamen kterej se dá dobře lámat a použít na něco jineho než ležení tam kde byl. A myslim že je to stejný i pokud de o "cestování". Čim víc mám informací o tom co jsem, kde jsem a co tam dělám nebo chci dělat tim spíš tam můžu něčeho dosáhnout. Ať je ten svět nebo vědomí nebo co jakýkoliv určitě má taky nějaký pravidla podle kterech funguje jinak by to prostě nefungovalo a snaha přijít na to mi rozhodně nepřipadá marná.
Já se třeba kromě LD A AC i hodně zabývám kvantovou mechanikou a můžu ti říct že jsou to věci nad kterejma zustane rozum stát i vědcům. Ať už jde o podivné vlastnosti elekronů nebo spárované částice. Nikdo to neumí vysvětlit ale dá se to poměrně přesně předpovědět a vypočítat takže je to ve výsledku k něcemu použitelný. Stejně tak je možný přdpovědět velkej třesk. Veskerá hmota ve vesmíru vybuchla z nekonečně malého, nekonečně hustého a nekonečně horkého bodu. Ale kde se ten bod vzal? Na to neodpoví nikdy nikdo protože to je za hranicema našeho světa. Vymiká se to naší interpretaci. Ale přesto se ten bod někde vzal a musí mít nějaké vysvětlení a nějakou vlastní podstatu i když my ji v tomto místě kde se nacházíme nemůžeme nikdy pochopit. (asi)
Jinak ti dík zaodpovědi. Tohle je jen takový moje filozofofání u vína. Jsem vždycky rád když najdu lidi kteří si umějí trochu pohrát s vlastní fantazií a vnímáním toho co kolem nich je a nespoléhají na to co je učila "maminka"

[clario]

Osobně mám na věc trošku odlišný pohled. Asi bych se moc nepouštěl do tvrzení, že všechny bytosti se snaží interpretovat a popisovat svět kolem. Jediné bytosti u kterých to můžeme říct s jistotou jsme mi lidé. Naopak množství duchovních směrů starších kultur říká, že jsme vlastně jediní a proto se tolik odlišujeme a tolik oddalujeme přírodě a takovému tomu "plynulému poddajnému pohybu se světem" a z toho vyvstávají všechny ty naše strasti a problémy. Těžko říct jak tomu je a jak ostatní bytosti vnímají. Z pohledu člověka na to nikdy nepřijdeme.

Čím více mám informací o tom co a kdo jsem, tím více dle mého názoru zabředávám do této podoby a nějak se charakterizuji. Vytvářím si pak jasnější podobu sama sebe, která má pevné hranice a možnosti, které se pak stávají více a více neprostupné bránící nám jakékoliv změně. Naopak si myslím, že je lepší se nijak necharakterizovat, nelpět na tom kým jsem a moci pak být kýmkoliv .

Pokud jde o škatulkování věcí na LD, AC a podobně, tak si myslím, že by se to nemělo nijak přehánět. Nesnažit se vše za každou cenu nějak zařadit a pojmout, protože některé věci z nedostatku zkušeností a vhledu prostě ani zařadit nemůžeme. Je fajn znát nějaké základní rozdělení, ale hlouběji bych nezahýbal. Považuji za mnohem důležitější jako zkušeností nás daný zážitek obohatí a co nám přinese, než to pod jaké heslo si ho zapíšeme do deníku .

Je jasné že na danou věc bude mít jiný pohled někdo vědecky založený a někdo hodně ovlivněný taoismem jehož pohled na svět značně koreluje s Castanedovým, ale proč se navzájem neobohatit .

Jen pro zasmání, když už je řeč o velkém třesku, tak mi jako první hlavou problesklo toto: https://www.youtube.com/watch?v=2tVfYk9jjRk