Špatné vzpomínky

[woa]

Nevím kam tohle téma zařadit, tak to kdyžtak prosím někam překopněte.

Zdravím, dlouho sem tu nebyl, ale nakonec mě sem život přece jenom přivedl zpátky.
Hodně se teď zabývám otázkou na níž neznám odpověď. Jak se může člověk zbavit špatných vzpomínek, které se vracejí formou výčitek svědomí, nebo i nočních můr? Jako malej sem míval tenhle problém, pak to pozvolna přešlo, ale poslední dobou se to vrací. Pravda už nemám tolik času co dřív a opravdu málokdy si najdu chvilku na meditaci. Poraďte prosím nějaké meditační techniky, cokoliv jinýho, nejlépe vlastní zkušenosti.

[Firzen]

Ahoj

Zrovna řeším podobné věci, co ty. Zkusil bych si vybavit ty vzpomínky jednu po druhé, a zamyslet se, proč mi připadají špatné. Jednal jsi nehezky? Proč jsi tak jednal? Jednáš stejně i teď? Zkus se poučit z toho, co jsi udělal špatně, a naprav to v sobě. Zkusil bych si pak taky uvědomit, že minulost teď neexistuje. Jsi už někdo jiný. A nebo možná nejsi, a proto se ti to možná připomíná.

E. Tolle říká: "Minulost nemůže přežít ve vaší přítomnosti. Může přežít pouze ve vaší nepřítomnosti."

[clario]

Vzpomínek se nezbavíš a potlačovat je není řešení, můžeš je jedině přijmout. Zbavit se výčitek a přijmout minulost takovou jaká je, nezměníš jí, přijmi ji. Udělej z těch špatných vzpomínek jen vzpomínky.

[ATA]

Vzpomínek by se zbavit šlo šly by mazat nebo blokovat situaci by to možná i vyřešilo ale rozhodne to má k idealnimu řešení daleko. problem temer nikdy neni vzpomnka jako celek ale pouze jeji emoční náboja interpretace. Ten se dá záměrem menit ale než se neco změni tak je dobre zjistit rpoč to tam vlastně je.

Technik jak na to mám spoustu bohužel posat je neni uplne snadne muj koncept je hodne odlišný od toho co se bežne používá.

[Tidus]

Zapomenutí je jen utíkání od problému. Někdy je to možná jediná možnost. Ale pokud to alespoň trochu jde, tak je lepší se s tím vyrovnat. Mnohdy je to pouze věc sebevědomí. Všimněte si, že někteří lidé téměř nikdy neprohrávají. Ve své hlavě vyjdou jako vítězové i z naprosté prohry. Nejde totiž o to, co se nám stalo, ale o to, jak to vnímáme. Sama o sobě neexistuje špatná nebo traumatická zkušenost. To si k ní přiřadíme až my. Když si vzpomeneme na moment, kdy jsme se naprosto ztrapnili, tak se obvykle znovu zastydíme. Proto je to dobrá pomůcka pro změnu postoje. Nejde jen o to přehrávat si danou věc dokola a čekat, až si na ní zvykneme. Chce to aktivně změnit pohled. Nemyslím teď nepřipouštět si například chybu, ale naopak ji přijmout. Neříkám, že je dobré mít přehnané sebevědomí. Chce to držet se středu. Myslím, že většina tady se spíše snaží být tu pro ostatní. Občas není špatné to vnímat naopak

[Elen]

Poradím ti jednoduše a stručně Nemá cenu hloubat nad tím co s minulosti, ale pokud se ti minulost promítá i v nočních můrách nejspíš potřebuješ někomu odpustit nebo požádat o prominutí..možná i sám sobě. Málokdo tuší, že nemusíš s dotyčným mluvit z očí do očí. stačí si ho představit, oslovit ho jménem a normálně se omluvit, nejlépe nahlas. Věř mi zabírá to a to jak k živým, tak k mrtvým:-) Taky je dobré dotyčnému poděkovat, že omluvu přijal nebo vyzdvihnout nějakou jeho kladnou vlastnost. Tohle není nic světoborného ale zabírá to jak mě tak několika dalším milionům lidí:-)