Abys to mohla pochopit v nějaké souvislosti a neměla jen vytrhnutý kontext něčího poznání, napíšu k tomu stručný úvod.
Tak hned na začátek je dobré zmínit, že tu na zemi žijeme jakoby dva životy, které jsou vzájemně vázané.
- Jeden přes den bdělí
"fyzické tělo" které je spoutáno do hmoty. A je projevem života.
Je zatíženo potřebami každodenního života, a proto je nejvzdálenější duchovnímu světu.
Člověk v dospělosti se nejvíce stará o svoje pozemské zabezpečení, svoji rodinu, atd. Děti a mládež mají jisté ideály, avšak nemají možnosti a schopnosti je uskutečnit. Starci jsou opět jako mladí, začínají vidět věci jinak
méně egocentricky a pragmaticky, ale síly je už opustily a tak jsou zase zaneprázdněni sebou a pozemským světem. Pokud je tedy člověk pouze prostého života (orientovaný na fyzické tělo a nemá ponětí o druhém), nevyhnutelně upřednostňuje v situacích hmotného prožitku, jako např. závislosti, pudy a jiných vázaných hmotou, před ideami, vyššími a duševní cíli, rozvoje, sebe-zušlechtěním (jak fyzického těla, tak duše i ducha).
A proto je také předurčen k nemocem, zklamáním a trápení se různého druhu z nevědomosti.
A určitě i ty zažíváš, že při probouzení nebo usínaní můžeš mít skvělé vize, nápady, inspirace, apod.
Ale buď upadneš do spánku a vše zapomeneš při usnutí.
Nebo tě při probuzení vytrhne realita z povinnostmi nadcházejícího dne a také vše zapomeneš.
(Proto je dobré mít vždy po ruce deník)
- Druhý noční, podvědomí a skrytý, kde se projevuje
"duše" a stýká se s astralitou.
Spánek je jakoby mladší bratr smrti.
Zajímavost z křesťanství... kdy se doporučovala každý večer před spaním projít si
v duchu události celého dne a udělat si takovou introspekci (super cvičení, které ti odhalí mnohé).
Je to vlastně analogie velkého soudu před smrtí. A tak jako vždy, je toto i v jiných náboženstvích.
Jestliže zaspíš s "motlitbou" předsevzetím něčeho dobrého, vytváříš tím předpoklad, aby
bytosti v astrálním světě přes noc, vnesli do tvé duše (astrálního těla) moudrost,
které je potřeba na to, abys to v nadcházející den dokázala.
Zároveň však tyto stejné "bytosti" působí i na tělo fyzické, které když člověk spí,
tělo ozdravují, vyrovnávají to, co člověk za dne vychýlil z rovnováhy, či pokazil.
Proto se pak ráno budí svěží.
A jistě sis někdy všimla, že někdy i po naprostém vyčerpání se po pár hodinách spánku vzbudíš čilá a čerstvá. A někdy i po více hodinách spánku vstaneš a jsi unavená.
Příčina zde tkví právě v oné introspekci před spaním. Jak usneme s duševním konfliktem, konflikt pokračuje v noci a zabraňuje ti v harmonizujícímu působení v těle.
„Dobré chtění, vůle vynaložená na "poledni života", je nám světlem o "půlnoci života",
v životě po smrti. A poznání, moudrost přenesená ze života před narozením je nám světlem a vodítkem v labyrintu denního života na zemi.“
Obzvláště pěkná je analogie s hemisférami!
- Levá hemisféra (bdělá) : Analýza, logika, řeč, intelekt, matematika.
- Pravá hemisféra (snová): Intuice, tvořivost, fantazie, emoce, syntéza.
Zajímavost je však ta, že pravá hemisféra je údajně sebe-uvědomělá, na rozdíl od hemisféry pravé. Stejně tak je tomu tak, že v noci když spíme, nejsme si sebe vědomi.
Vzájemné působení jako u předešlých příkladů se snovým a denním tělem. Pravá ovládá primární smyslové funkce levé části těla a levá hemisféra naopak řídí primární smyslové funkce pravé části těla.
Poslední co uvedu a co je nejlépe viditelné v praxi a přímo se už dotýká tvé otázky, je obraz dvou lidí s extrémním nakloněním na jednu, či druhou stranu.
-První je klasický materialista, individualista, egoista, kapitalista, čistě jen staro-vědecky založen, který se stále za něčím honí a neví za čím, protože jej žene touha po duchovním uspokojení. Ale on ho nenachází, protože jej hledá v hmotném světě a ve věcech. Podléhá stále stejným nástrahám jen v jiném kabátu oděném.
-Druhý je klasický poblázněný esoterik, snílek bez realizace, prázdně hovořící všeobecné chytré fráze duchovních myslitelů, vše by rozdal všem, ale vlastní rodinu nechá strádat, zanedbává své fyzické tělo a zaměřuje se na prožitky čistě emoční, je často v tzv. mediálním stavu, řídí se bludy a vysněnými fantasmi, které pak však nevyhnutelně dopadnou zpět na zem do reality. Tito lidé se pak často přerodí do materialistů s pouhým pozůstatkem snu minulosti. A ne zřídka se stává, že pak i zanevřou na duchovní růst, kde se obdivuhodně přizpůsobí „absurdnu“ a uspořádají svůj život ve službách normalizace nesmyslnosti!
mohli byste, prosím, napsat v čem vás OOBE v běžném životě obohatilo? Jaký mělo nebo má přínos?
Proč jste se jej chtěli naučit a s čím jste se museli nejprve vnitřně vypořádat?
Zkrátka co předcházelo než jste začali cestovat a jaký dopad mělo/má cestování na váš ať duchovní nebo reálný pohled na svět.
Vypadá to, že odpovídám na jiné téma a že budu psát spíše o LD.
Ale neboj, nespletl jsem se a odpovím ti komplexně na vše zároveň. Rovina LD a OOBE je stejná. Dovolím si i tvrdit, že když budeme slovíčkařit, tak drtivá většina lidí co si myslí, že prožilo AC/OOBE mluví o tom samém co lidé s prožitkem LD.
Takže jeden z cílů technik bdělého snění (LD) a meditací je dostat se do toho druhého světa v bdělosti,
jelikož nám poskytuje neomezené možnosti a věci, které se bdělé stránce fyzické roviny za normálního dne skrývají. Proto také jedním z prvních věcí, které se při zasvěcování do duchovních nauk učí je ovládnout techniku bdělého spánku. Během něj pak vstupujeme do podvědomí s bdělostí "vědomím".
Tam dochází ke spojení obou sil a odkrytí nevídaných možností. Přenášíš si sílu denního světa do snu, kde najednou můžeš mít svobodnou vůli a bdělé uvažování (racio). Zde pak můžeš napravovat svoji duši – lepší pochopení svého já a objevovat vzdálené cíle. Tím vzniká spojení a síla, kterou si pak přenášíš i do bdělého, denního těla. Jsi schopna ovládat síly duše a není ti již překážkou.
To co tedy vznikne tímto cvičením je harmonie a jak se ve východních naukách popisuje: Ukotvení nohami do země a hlava vztyčená v nebi. Neboli nohama na zemi a hlavu v oblacích. Takže nejsi jen při zemi jako materialista, ale ani nelítáš jen v oblacích jako poblázněný esoterik. Což je dobrý základ pro šťastný život!
Dokonalost a extrém tohoto cvičení syntézy pak vypadá tak, jak ho praktikují mnichové. Odeberou se na opuštěná místa do jeskyní, kde meditují několik let a při těchto meditacích ani nespí ani plně nebdí. Takto pak dosahují neuvěřitelného poznání a s ním i spojené schopnosti.
