Já opravdu nevím. Nikdy jsem to, co jsem v životě poznával, neškatulkoval podle výšky či hodnoty.Jaké je tvé nejvyšší poznání s limitem do 10 slov? (nemusíš odpovídat..)(ale můžeš=])(10 slov je opravdu hodně.. mě by stačili dvě..)(klidně si posluž - limit si prodluž // nebo ho zkrať, prostě nech ať..)(no je to pouze návrh..)(ostatně tak jako všechno jiné, klidně v jiném čase na jiném místě podané rozkazem..)
Musel bych si pomoci nějakým trikem jako třeba Sokrates: "Vím, že nic nevím a proto jsem moudřejší než všichni ostatní."
Mohl bych také napsat, že nejvyšší poznání je to poznání, kterým poznávám právě teď. Protože v současném okamžiku moje já, a tedy i já každého jiného, dosáhlo svého nejvyššího stupně či nejvyšší pro něho dostupné formy vývoje.
Taková odpověď ti je platná jako mrtvému zimník, přestože je naprosto správná, tak nesděluje nic o obsahu tohoto poznání. Pro někoho to mohou být znalosti hokejových zápasů, pro někoho jiného třeba schopnost jak zaujmout a sbalit jakoukoliv ženu, pro dalšího zase znalosti z oboru výpočetní techniky.
Ono samo rozlišení jednotlivých znalostí je sporné. Co je vyšší poznání - chuť jahody a nebo poznání vrcholu Sněžky? Obě znalosti jsou natolik jiné, že nelze říci o jedné, že by byla vyšší než ta druhá.
A pak narážím ještě na jeden problém, že ne všechno je snadno sdělitelné slovy. Představte si, kdyby Vám třeba někdo sdělil všechny informace ohledně jeho současného života do té míry, že by jste jeho život mohli pozorovat jako barevný film včetně pocitů a emocí. A pak jsou jisté věci, které nemají přílišnou analogii a slovy se dají vyjádřit jen opisem či podobenstvím. V judaistice se tomu říká jazykem větví. A to proto, že kořeny leží v nám známé realitě a větve zrcadlící kořeny v realitě jiné.
Třeba když napíšu, že Bůh je jako lůno matky, jako jemná milující a pečující přikrývka, jako váš pravý domov, tak tím je myšlena jistá analogie. Každopádně se to může každý pokusit tak prožít a pak už to bude jeho vlastní poznání jdoucí mimo rámec slov.Co nás drží ve tmě? http://www.kabbalah.info/cz/kabbalah-vi ... -do-kabaly
Začněme tady. Tohle - je celek reality a tady venku je to, o čem přemýšlíme jako o jiných deminzích, nehmotném potenciálu, naší budoucnosti a všechno co je nám schováno, co chceme cítit, ale nemůžeme, co chceme znát, ale jěště neznáme. Z nějakého důvodu to nevnímáme, takže je to pro nás, jako by to vůbec neexistovalo. A co je tohle všechno? Neohraničená rozkoš, neomezená existence, úplné vnímání a spojení se silou, která staví a řídí materiální univerzum, kde jsme. Tohle jsme my - zavřená skříň s pěti malými otvory pro to, co nás obklopuje. I když máme těchto pět smyslů k určování toho, co je skutečné, a aby nás řídily, žádný z nich nepracuje způsobem, který nám umožní vnímat to, co je tady venku tak, jak to skutečně je. Problém je, že ve skutečnosti žijeme tady...a přesto prožíváme pouze to, co najdete tam (ukazuje na skříňku) a co najdete tam je, omezené vnímání, izolace, prchavé požitky a všechny druhy problémů, které způsobují utrpení.
Tak proč neprožíváme to, co je tady venku, místo toho, co je tam uvnitř?
Ale říci o nějaké skutečnosti, že je vyšší je dost ošemetné.
Přiznej se, co ty považuješ za nejvyšší poznání?
Až je mi líto, že jsem se na netu nepokoušel najít něco o tom v co věřím a co dělám v dobách, kdy to tady jelo. Naučil jsem se tu spoustu věcí pojmenovat, dřív jsem pro spoustu věcí neměl vlastně žádný názvy a bylo tak pro mě dost těžký se nějak vymáčknout. 
