Napíši až dál některé ty zážitky, tak snad nebude vadit, že nejprve zařadím i něco jiného, co do této rubriky tak úplně nepatří.
Od samého dětství na něčem pracuji, co vědomě zaznamenávám. Snažím se pomoct nám všem. V 7nebo8letech mého života jsem řekla budu spasitelem tohoto světa. Má skálopevnost v pomoci nám všem, vydržela prakticky do teď pracuji nejen ve spánku, ale i v realitě, skoro pořád. Dělala jsem mnoho výzkumů, už jako dítě, detekovala jsem okolí a i si všímala vlastních reakcí. Od 4let svého života jsem začala poprvé plně prožívat přítomný okamžik a měla jsem i rozvinuté cítění.
Už jako dítě jsem se zajímala o výzkum různých věcí. Číst knihy s tématikou o kterou jsem se zajímala v dětství a v dospívání, bylo až když mi bylo 21let, dřív jsem tolik nečetla, říkala jsem něco o tom, že hledám jen inspiraci. Pak jsem začala zkoušet a testovat rady, které tyto knihy naskýtaly, po tomto výzkumu jsem byla velmi překvapená, co to se mnou dělalo a kde jsem málem skončila. Neúplně informace, které z knížek bez zkušenosti získáte, vám mohou pěkně ublížit, což si autor neuvědomuje. A netestovala jsem rady jen z knih, ale i všech různých zdrojů(filmy, různé přednášky, druzí lidé, ... ) . Budu o tom psát na stránkách na kterých pracuji, tam najdete víc. (po tom, co se mi vymazalo, tak budu muset to psát možná znovu, ale je možné, že se to podaří obnovit, bylo by to měsíc znovu pracovat)
Má živá vzpomínka na tento život byla, když mi bylo snad do 2 a půl roku mého života, kdy jsem se, jako energie vznesla nad dětstkou postýlku, kdyby to neprobíhalo ve vzduchu, spletla bych si to s realitou. Jako energie jsem se točila kolem nějaké myšky a pociťovala jsem negativní energie a projevil se mi strach. Muselo to být do 2 a půl roku mého života, jelikož pak jsem se stěhovala a bydlela jsem v jiném domě u druhé babičky. V říjnu nebo listopadu 2015 jsem s pokorou řekla:,, Bože, jsem připravená na nejkratší a zároveň nejtěžší cestu temnoty, dle toho, kam mé hranice sahají,,. Toto jsem zapomněla vzpomněla jsem si na to teprve před měsícem. Takže jsem o temnotu zažádala. Ta temnota byla dlouhá až teprve před měsícem to ustalo. Začalo to někdy v listopadu 2015 a pak ve velkém v lednu 2016, kdy to bylo už opravdu něco a pokračovalo to.
Nyní v poslední měsíc dostávám denně informace. Např. dnes jsem dostala informace o další části sobectví v nás, ale to už na tom pracuji a testuji to několik dní v plné realitě. Tak uvidím, co mě zas čeká. Podělím se
Ve spánku se ocitám plně vědomě v některých oblastech, kde pracuji též. A někdy se tam setkávám s docela bolestnými chvilkami, kdy pořád něco děláme. Např. jeden takový, kdy jsem byla s nějakým klukem a snažila jsem se mu pomoct s jeho vnitřním blokem s jeho taťkou a jen nepatrně jsem se o tom zmínila a rovnou na mě vytáhl kudlu. Za pár vteřin se z toho vzpamatoval a zastrčil ji. Objal mě a řekl, promiň, já to nechtěl udělat. Já jsem ho hladila po zádech a řekla jsem mu:,,Já vím(byla to totiž obrana jeho sobectví) . Další byl starší muž, který se proměňoval ve zrůdu a vždy jsem mu dávala růžový nebo červený lék, který vypil a proměnil se zpět v člověka. Pak to přišlo znovu a on zas byl zrůdou běžel zas za mnou a já jsem mu podstrčila zase ten lék, ale hustší, on ho vypil lehl si do mého náručí a měl zavřené oči a říkal:,, Já to držím, opravdu silou vůle.
Já měla také problém poprvé v životě jsem v mnoha svých živých snech ležela na zemi a nemohla jsem ani se pořádně hýbat natož létat, jen jsem stále někde ležela a čučela do jednoho místa. Jeden z bratříčků mě v jednom zvedl do výšky, když jsem nevnímala a pak když jsem letěla říkala jsem si jé, ale všimla jsem si, že mě drží ve vzduchu někdo jiný. Znám ho, jelikož jsem ho oslovila jménem. Udělal mi radost
U dalšího jsem se ocitala v nějakých prostředích, kde jsem samozřejmě mluvila o tom, že jsem z oblasti mléčné dráhy, planety Země, České Republiky :-D Jsem fakt magor, pořád všem říkám odkud jsem, ale oni na mě jen koukají a neřeknou mi, kde se ocitám, snažila jsem se jim vysvětlit, že jsem to já prostě bdělé vědomí, které jsem i právě teď. Vnímám tam totiž úplně stejně, jako tady. Vždycky se jak magor ptám z jaké jsou Sluneční soustavy, dimenze a další hlouposti, nikdy nedostanu odpověď.
Je to krásný být tam, ale říkám si jestli umřu a budu tam, tak tedy nevím. V některých oblastech je to krásnější než tady, ale zas ráda se vrácím sem, jelikož jen tady žiji plnohodnotně
. Tam jsem jen na návštěvě. A navíc nemohu chodit kam chci vždy mě to někde vyplivne. No nejhorší bylo, když jsem překlikávala mezi nemocnicemi, kdy jsem se probouzela v různých nemocnicích a ječela jsem tam, jak magor, tak kdo by neječel, když procitnete v těle, kde máte dlouhé modré ruce, byl to šok a nebo kde máte sice lidské ruce, ale zas vám chtějí do srdce píchnout nějakou injekci, rozhlížela jsem se tam, byli tam divné přístroje na výzkum duchovního srdce či co a chtěla jsem se bavit s těmi dívkami, jenže tam byli sestřičky, které mi chtěli píchnout nějakou velkou injekci právě do srdce a já začala ječet a utíkat, že nechci! A pak jsem zkolabovala. A jako energie jsem se vzdalovala od toho těla. Pak jsem cestovala i při plném vědomí zde, když jsem zrovna jela ve vlaku nebo když jsem byla u počítače a psala. Najednou jsem upadlo do nazvala bych to jiného stavu. Kdy jsem se dostala do nějakého podobného obchodu v kterém jsem v té době pracovala i v reálu, kde jsem si prohlížela složení čokolády, neuvědomila jsem si to hned, že jsem jinde, až po chvíli, kdy jsem si všimla chladicího boxu, kde to jsem se uvědomila a řekla jsem, vždyť ten chladící box sem nepatří a došlo mi, že jsem jinde a pak jsem se chtěla otočit, jelikož jsem slyšela a zároveň cítila, že za mnou jede nějaký kluk s paleťákem a chtěla jsem se zeptat, kde jsem v jaké oblasti. A do toho mi trhlo v centru a hned jsem přeskočila do svého těla zde. No jo cestujeme občas jiným způsobem, zdá se, že čtvrté centrum funguje, jako přepínač/tzv. portál do jiných realit(oblastí), většinou mi v něm dost hrklo, když jsem se vracela a nějakou chvíli se mi vyrovnávalo vědomí, jelikož jsem měla vzpomínky a myšlenky toho člověka v kterém jsem byla. S těmi centry jsem zjistila také mnohé, co v nich je, je to opravdu zajímavé. Někoho by to mohlo zajímat. Hold se zajímám i o oblasti o kterých nemohu mluvit s běžnými lidmi. No jo občas si říkám, jestli vůbec poznám člověka s kterým budu moct mluvit na vyšším vibračním stupni.
No už mě začíná bolest hlava, přetěžuji se a proto to nechám na zítra. Hold musíme vědět, kdy skončit naši práci, to je také důležité
Omlouvám se, pokud mám v textu chyby ať už chyby pravopisné a nebo chyby vhodnosti slov a srozumitelnosti k pochopení vás všech. Kdyžtak se ptejte. Ráda vysvětlím i podrobněji, nenapsala jsem mnoho, ale jen takovou malinkou část, napíši víc na ty stránky na kterých pracuji, tady to opravdu zkracuji na minimum.
