No vlastně došlo k tomu i zde, domnívám se. Mám pocit, že došlo k obrácení pólu na úkor velkého utrpení v mnohých lidech a proto zde působí a nebo spíš lépe bych to řekla vládne iluze. Poznat se to dá z toho, jakmile se začnu snažit a podsunovat skutečnou pravdu, dostanu úder a to nejen od lidí, ale i zvířat. A toto mě docela zaráží, jelikož došlo pravděpodobně k otočení pólu. Kdy to ti, co jdou za skutečnou pravdou mají sakra stížené!! A chce to velmi silnou lásku a pokoru bohu. Já nevím možná zacházím někam moc do divností, ale já fakt nevím, jak lépe to říct. Slova jsou nedostatečná. Jiná lepší forma komunikace, však asi zde pro nás není.
Takže k těm dvoum světům, díky tomu, že se nechápou, tak si vzájemně škodí a tím vzniká přebytek iluze, která obě strany ovládá a minipuluje s nimi. Zatím nevím, netuším, jestli iluze jsou dál v existenci nutné, když je pochopíme a nebo se pojí v čase a prostoru, což nevím jestli to vidíte. Protože mě se to ukazuje v ohromném měřítku času a prostoru, kdy je možné, že je to časová přímka v prostoru prolýnající se dvěma polaritami. Kdyby tomu tak bylo, tak s iluzemi nehneme budou tu mezi námi jako projekce, které tu musí být, ale my budeme žít normálně dál s jejich přítomností, ale nás přímo se nebudou dotýkat. A pokud je to vykrytí, tedy že iluze zmizí ve chvíli našich pochopení a je to tedy sestupné a pak vzestupné prostorné a časové měřítko jedné jediné přímky, tak v tom případě by pochopení vedlo k úplnému vymizení iluzí, kdy by tu pak nebyli v budoucnu s námi přítomné.
Co na to říkáte vy, jaká možnost, dle vás je ta správná, já tomu dala mnoho a mnoho času a přemýšlení, ale stále zůstávám a nemohu se vymotat ani z jedné ani z druhé možnosti. Toto totiž ještě nejsem schopna vidět, ale možná v budoucnu se mi odhalí pravá skutečnost a budu vědět v jaké možnosti to vězí. K čemu to potřebuji? K tomu, že budu vědět v čem budu žít a v čem budou žít budoucí generace
Abych jim tu mohla nechat určité podklady. Pro mě je prioritní život a životy těch do kterých mohu zasahovat. Dál nejdu, jelikož tam je to už přes hranice mých možností. Snažím se, co je v mých silách, ale nač slova, činy odhalují mou snahu i v časové přímce