10.1.08
Byl jsem na velkém dvorku, kde jsem něco řešil a bylo tam hodně lidí. Pak jsem jel domů autobusem a měl jsem už více vědomí, přemýšlel jsem o meditaci a podobných věcech. Ocitl jsem se v mém pokoji, ale nábytek byl nějak podivně uspořádaný. Navíc tam bylo denní světlo a nějaká letní atmosféra. Rozhlédl jsem se a hned jsem věděl, že je to sen. Bál jsem se, že se probudím a chtěl jsem se dostat hned na nějaký zajímavý místo nebo někam prostě odletět. Zkusil jsem to a vynořil jsem se znova v mém pokoji, jak skrz něj letím. Byla tam relativně tma a nábytek byl tak, jak je ve skutečnosti. Mohlo to být možná AC, ale bylo to moc krátký. Proletěl jsem pokoj a pak jsem se probudil.
11.1.08
Byl jsem v normálním snu, ten se rozpadl, já byl chvíli v tranzu a pak jsem se objevil v kuchyni. Asi dvě minuty jsem materializoval různý věci, nevím proč mě to tak bavilo. Pak jsem šel k oknu a dostal jsem chuť z něj skočit, je to asi 30 metrů. Otevřel jsem ho, vyklonil se a začal foukat dost mrazivej větr. Řekl jsem si, že se musím jít oblíct, asi jsem si chtěl ten pád vychutnat pěkně v teple. Šel jsem do pokoje, ale bál jsem se, že se probudím, než se stihnu oblíct.
Nemohl jsem tam rožnout světlo, vypínač na zdi nefungoval, pak se objevil ještě jakejsi vypínač na skříni, ten tam sice normálně neměl co dělat, ale hlavněže rožnul světlo. 8) Tak jsem na sebe hodil nějaký věci a šel jsem do kuchyně. Stoupl jsem si na okno a vyskočil. Zasekl jsem se ve vzduchu asi dva metry od okna a nemohl jsem padat. :shock: Prostě jsem vyskočil a zapomněl spadnout. Pak mě to vymrštilo do vzduchu hroznou rychlostí. Těsně před dopadem jsem měl docela strach, tak mě to hodilo zpátky do tranzu a pak se mi zdál jakejsi další sen, kde jsem jezdil autem ale tam jsem po chvíli zapomněl, že jsem ve snu.od Stackler v Sob Led 12, 2008 7:49 am
12.1.08
Byl jsem někde s kámošema ze třídy a byla tam ještě spousta lidí. Všichni nějak potrhle běhali, nebo měli furt na pilno. Já jsem tam věděl, že mám být zapojen do práce, ale ani jsem si nevzpomněl, co jsem tam měl přesně dělat. Vím, že tam probíhala silná komunikace mezi lidmi, nejspíš jsme se tam dorozumívali telepaticky, protože si pamatuju, že tam lítalo strašně moc informací, který by nešly tak rychle vystihnout slovy. Celej sen trval tak 4 – 5 hodin, je taky možné, že se mi zdál úplně celou noc, to nedokážu posoudit. Celé to seskupení lidí mi připadalo jako snová konference za účelem vzájemné výměny nápadů a znalostí. Každou půlhodinu se nějak měnilo místo, ale lidi zůstávali pořád stejní, to se mi moc často nestává. Většinou se lidi mění rychlej než okolí. Někteří z nich si brali na pomoc papírek s nějakou skromnou tabulkou. Někdo mi ho poslal, ať zapíšu a pošlu dál. Cosi jsem tam připsal a poslal dál. Jinak celou dobu jsem tam měl svůj papír, na který jsem si zapisoval všechny myšlenky, které mě napadly. Popsal jsem asi A5, jako vždy, ve snu mě napadají myšlenky docela uměleckého charakteru. Vím, že jsem se jimi řídil a postupoval jsem podle těchto myšlenek při jejich výměně - nebo možná obchodu.
Systém té "konference" lze těžko popsat, bylo to něco jako seminář na téma "všestranná práce s myšlenkami" nebo tak něco. Potom jsme s kámošema šli do mého pokoje, kde jsme ještě chvíli dokončovali práci ze shromáždění, poslechli jsme si hudbu a šli spát. V tom jsem se probudil s mimořádně silným pocitem propadání se.Vše je možné. To, co je nemožné, nemůže existovat, jinak by se stalo možným. Jenom člověk může být tak hloupý, aby si myslel, že zachytil existující nemožnost.
od Stackler v Ned Led 13, 2008 7:53 am
13.1.08
Byl jsem doma a furt jsem o něčem přemýšlel, musel jsem furt cosi přehodnocovat a zapisovat. Nakonec jsem naskočil na kolo a ujížděl jsem pryč. Cestou jsem potkával spousty lidí, já jsem frčel dost rychle a oni na mě čučeli a říkali mi nějak „temný jezdec“ nebo tak něco. Objevil jsem se u školy, vzal jsem do ruky šutr a dostal jsem strašnou chuť vybít nějaký okno. Měl jsem zase takovej lucidní pocit, že je všechno OK, ale nakonec jsem hodil úplně kamsi pryč a tam jsem se hnedka taky objevil, přibližně tam, kde dopadl ten kámen. Byl jsem tam s kámošema a cosi jsme řešili nebo kšeftovali. Když jeden z nich otevřel dveře se skleněnou vitrínou, uviděl jsem se v nich jako v zrcadle, ale vypadal jsem tam totálně jinak. Měl jsem jiný vlasy a jinou šiltovku. Pak se asi hodinu něco řešilo přibližně na třech snových místech, dělo se tam toho hodně a nepamatuju si nic. Nakonec jsem se objevil na vrcholu ohromné sněhové u-rampy, která měla tak 15m a takovou jsem totiž vživotě neviděl. Viděl jsem jakýsiho člověka, jak skáče do výšky asi dalších patnáct metrů nad rampu, tak jsem dostal chuť si taky zajezdit. Sjel jsem to a vyjel na druhé straně, kde jsem si vyskočil tak tři metry do vzduchu a sjel zpátky dolů. Aji tak mi to bohatě stačilo. Dole pod u-rampou bylo nějaké děvče, které mi ukázalo rychlou cestu pryč z tohoto lyžařského areálu, i když jsme stáli přímo uprostřed něj, takže se jednalo nejspíš o teleport uvnitř jedné strany u-rampy. Na otevření dveří mi údajně stačila sněhová koule.
O chvíli později jsem seděl na autobusové zastávce s jedním kámošem. Smáli jsme se zrovna hlídačům areálu a podobným věcem. Vytvořili jsme poněkud komickou atmosféru, ale za chvíli přijel autobus domů a sen se rozpadl. Aji tak celkově jsem se v tomto snu hodně nasmál. od Stackler v Pon Led 14, 2008 2:05 pm
14.1.08
Zdálo se mi, že jsem v nějakým obrovským baráku, kde jsem asi bydlel. Bylo to tam moc pěkné a dobře zařízené. Měl jsem tam počítač a neustále jsem na něm řešil něco závažnýho s nějakou magickou komunitou, bylo tam strašně moc lidí a všichni byli mágové a zrovna se tam řešil nějakej velkej problém. Jakoby se všichni rozdělili na dvě poloviny a diskutovali s odlišnými stanovisky.
Dostal jsem na výběř dvě věci – krystal nebo diamant – něco takovýho, myslím, že jsem si vybral krystal. Pak jsme se tam domlouvali na spoustě věcí, byl to zas takovej hodně přemýšlecí sen, kde se toho moc nedělá, ale spíš se furt něco zvažuje. Má práce byla rozdělena do dvou částí. První byla na internetu, kde jsem měl něco hlasovat, nebo se domlouvat na formálních magických záležitostech. Druhou část práce jsem jenom seděl a přemýšlel o tom, zdá se mi, že jsem občas myšlenky odněkud příjimal a zase někam posílal. Dokonce mi přišla myšlenka s konkrétní otázkou typu ano/ne. Opakovalo se tam jedno hlavní schéma. Já jsem byl u počítače a řešil magický problémy, pak jsem seděl na gauči a povídal si s někým o normálních věcech a nebo jsem si šel zapálit na balkón a pak se vrátil zase k počítači a tak furt dokola asi 2 hodiny. Nakonec jsem na gauči otevíral šampaňský s takovým vítězoslavným pocitem a v tom jsem se probudil, takže jsem byl asi úspěšný, pokud v tom bylo něco víc. od Stackler v Úte Led 15, 2008 4:06 pm
15.1.08
Zjistil jsem, že jsem v tranzu, protože tělo bylo jaksi bez odezvy. Začal jsem vizualizovat nějaký blbosti a za chvíli jsem viděl něco jako tobogán, ale s průměrem kolem osmi metrů, bylo to takový obrovský koryto s povrchem kluzkým jako led. Vtom mi tělo hrozně trhlo a najednou jsem frčel v tom korytu. :shock: Bylo to dost dlouhý, celá dráha měla něco kolem jednoho kilometru, jel jsem skoro v naprosté tmě, bylo to jakoby někde v podzemí zabudovaný. Jen jsem byl zvědavej, kde se vynořím, věděl jsem, že je to sen, ale stejně jsem měl takovej zvláštní pocit. Jízda to byla šílená, neustále jsem zrychloval a vůbec jsem nevěděl, co mě za každým rohem čeká, nakonec mě to vyhodilo do místnosti, která byla rozestavěná, vyběhl jsem ven a zjistil, že je na půl den a na půl noc. Bylo vidět, že slunce se snaží svítit, ale celá atmosféra byla spíše tmavě fialová až tmavě červená, včetně oblohy, jinak bylo ticho jako před bouří, všude kolem smrkový lesy, viděl jsem celou krajinu, byl jsem nejspíš na vyvýšeném místě. Otočil jsem se a zjistil, že budova, ze které jsem vyběhl je jakýsi ohromný zámek, nebo hrad. Šel jsem dovnitř a tam, byla spousta zajímavých lidí, či jiných bytostí – nemohl jsem je vidět, tak nevím co to bylo, ale cítil jsem jejich přítomnost asi další hodinu. Jeden z nich se mnou navázal stálý kontakt a byl se mnou asi hodinu přítomen při každé mojí myšlence. Další část snu měla zase jen přemýšlecí charakter. Psal jsem na papír spousty myšlenek a ukládal je do nějaké truhly v tom zámku. Ta bytost tvořila asi mou každou druhou myšlenku, střídali jsme se v mém myšlení. Ona vždycky poskytla rafinovanější pohled na věc a její myšlenky byly dokonalé, za těch 40 minut mi stihla vysvětlit spousty věcí, na každou mou myšlenku přihodila tu svou, která mi připadala vždycky stejně dokonalá a nemohl bych nic namítat, ani kdybych chtěl. Jenom jsem žasnul a neustále ji testoval dalšími myšlenkami, všechny zůstaly symbolicky zapsané v zámecké truhle – celý dialog. Potom jsme šli pryč ze zámku a procházeli jsme lesem. Tam sen končí a pokračuje někde jinde, ale to už si nepamatuju.
od Stackler v Stř Led 16, 2008 2:38 pm
16.1.08
Procházel jsem se parkem, kde bylo hodně stromů, rozmanitých keřů a kamenných skalek. Vypadalo to tam velmi pěkně a udržovaně, takové svěží místo. Najednou udeřil blesk, nevím jak a kde, ale najednou jsem byl na kraji parku, stál jsem na kamenné zídce, po cestě z parku ke mě šel usmívající se tlustý černoch. Nikde nikdo nebyl a v celým snu jsme byli jen my dva, kecali jsme o všem možným a ten člověk mě toho nejvíc naučil o užívání jazyka a o termínech a pojmech. Pamatuju si jednu poučku, co říkal, tu jsem si uvědomil do hloubky a bylo to docela zajímavý. Zněla nějak, že jakýmkoliv pojmem mohu označit význam kteréhokoliv jiného pojmu. Je to fakt pravda ale chce to trochu popřemýšlet. Šli jsme do města, hned u kraje parku byly tisíce mrakodrapů, nebylo vidět nic jiného, než mrakodrapy a rozglábený okna, ve kterých nic nebylo a nikdo tam nebydlel. Bylo to úplně prázdný město plný mrakodrapů. Takovej ten případ, kdy slyšíte akorát vítr, jak omývá budovy. On mi nějak naznačoval prázdný byty a místnosti, který jsme míjeli. Vždycky jsem u každé dostal vizi té místnosti jak vypadala ještě, když byla obydlená, často jsem tam viděl rodiny s dětmi atd. Takovým stylem jsme šli po ulici a snímali minulost domů. Poslední byt byl můj. Tam jsem se po chvíli objevil, ale měl jsem dojem, že mám celej pokoj zaneřáděnej nějakým astrálním svinstvem, nějaký larvy a tak. Udělal jsem vlnu energie abych je setřásl a zkoušel jsem ještě jakýsi metody, pak jsem se probudil.
od Stackler v Čtv Led 17, 2008 3:57 pm
17.1.08
Šel jsem spát, upadl do tranzu, kde jsem se zapomněl a začal se mi zdát sen. Byl jsem na nástupišti a šel jsem směrem k nějakému obrovskému úřadu nebo tak něco. Překvapilo mě, že v té budově byly sámý výtahy a nic jinýho. Uvědomil jsem si, že nevím, proč sem vůbec jdu, tak jsem si řekl, že tady prostě něco najdu. Stoupl jsem do výtahu a zmačknul nejvyšší tlačítko, jel jsem hodně dlouho a zdálo se mi, že matně vidím lidi v ostatních výtazích skrz stěny, ale téměř všichni spali a ti, kteří nespali, se na mě jaksi nadšeně usmívali. Dojel jsem do nejvyššího patra, byla to jedna velká místnost se všemi zdmi prosklenými jako nějaká rozhledna. Bylo krásně vidět město, který jsem vůbec neznal, ale něco mi připomínalo. Šel jsem zpátky do výtahu a jel zase dolů. Trvalo to strašně dlouho a mě to štvalo, jakmile jsem na to pomyslel, výtah se urval a padal se mnou dolů. V tom jsem se stal takovej pololucidní, ale mou pozornost velmi silně poutal padající výtah. Byl jsem asi uprostřed výtahu a on padal a zrychloval stejně jako já, takže to byl takovej beztížnej stav, když jsem se ani nedotknul stěny, pak se to nějak rozpadlo a já jsem se objevil v pokoji. Vypadalo to tam úplně normálně až na to, že tam bylo světlo. Řekl jsem si, že je to přece blbost, protože jsem měl v živé paměti, jak jsem šel spát. Vtom jsem se probudil a zjistil, že už je fakt světlo, chvíli jsem si myslel, že jsem zase ve snu, což se mi ještě nestalo.
Vše je možné. To, co je nemožné, nemůže existovat, jinak by se stalo možným. Jenom člověk může být tak hloupý, aby si myslel, že zachytil existující nemožnost.
od Stackler v Pát Led 18, 2008 6:39 am
18.1.08
Dneska se mi zdálo cosi divnýho a moc si toho nepamatuju. Když jsem šel spát, zkoušel jsem vizualizaci a podařilo se mi vizualizovat širokou krajinu jako v reálu. Potom jsem najednou spontánně uviděl tu krajinu z vrchu a začal jsem do ní padat. Nebyl jsem ani v tranzu, tak nevím co to bylo. Před tím, než jsem začal padat, jsem měl pocit, jako kdybych udělal tři spirálovitý vruty. Někde před dopadem mě to hodilo zpátky do postele, trvalo to chvílu a byl to pěknej let. Dostal jsem se do nějakýho polotranzu, kde jsem usnul. Zdálo se mi toho docela dost, ale pamatuju si jenom dvě debaty na nějaký témata ohledně fyz.Xastr. roviny. Pak jsem byl v nějaké paralelní verzi mého bytu se vším všady, byli tam divní lidé, divné věci, divný já, ale viděl jsem se v zrcadle a ukazovalo mi fakt podezřelý věci. Pak jsem se probudil.
Vše je možné. To, co je nemožné, nemůže existovat, jinak by se stalo možným. Jenom člověk může být tak hloupý, aby si myslel, že zachytil existující nemožnost.
od Stackler v Sob Led 19, 2008 8:12 am
19.1.08
Někde z hloubi noci si pamatuju zas nějakou z těch hlubokomyslných debat a úvah ve snu. Jinak byl jsem v nějakém panelovém domě, ale byty tam měly strašně vysoký stropy, místnosti byly velké až téměř okultní. V něčem jsem se tam zase rýpal a pak jsem šel na chodbu nebo do nějaké dělící místnosti. Tam byla docela tma a v rohu bylo nějaký divný harampádí, řekl bych, že nějaký magický pomůcky. Nicméně byl v té místnosti nějakej portál nebo něco v tom smyslu. Přeneslo mě to na nějakej hřbitov, chodil jsem tam mezi hrobama a najednou mi jeden přišel povědomej a nevím z jakých důvodů. Věděl jsem, že ho mám očistit a trochu uvést do pořádku, tak jsem taky udělal. S pocitem zadostiučinění jsem se teleportoval zpátky do toho divného domu, vylezl jsem v jiné místnosti. Bylo tam okno a jakmile jsem se z něj podíval, jakokdyby mi do hlavy skočila precizní mapa celého toho domu. Viděl jsem z okna chodit nějaký lidi a všichni byli nějací divní. Taky se mi nezdála výška toho okna, v tom momentu bych přísahal, že je ta výška prostě blbě, nevím proč ani jsem to tam moc neznal. Vtom jsem se probudil.
od Stackler v Ned Led 20, 2008 8:43 am
20.1.08
Byl jsem u počítače a něco jsem tam dělal. Nakonec jsem tam spustil nějakou hru nebo co. Byla tam poušt nebo něco podobnýho, měl jsem terénní auto a byla tam spousta skoků a takových vyhazováků. Chvíli jsem to hrál a najednou jsem se v té hře objevil doopravdy a ani jsem nevěděl jak. Pořádně jsem si s tím pohrál a zajezdil jsem si. Pak jsem se nějak objevil zase u toho počítače, vstal jsem a šel jsem někam ven. Potkal jsem kámoše ze třídy a ten mi vykládal, že hrál úplně tu samou hru a že mě tam viděl. Já jsem to považoval za realitu a vnoření se do té hry za sen. Mu se stalo prý to samý a tak jsme se tam asi čtvrt hodiny chvástali, jak je to úžasnej pocit mít společnej sen. Všechno bylo najednou nějaký reálný a vyostřený, a my jsme se pořád bavili o tom, jak jsme byli oba v jednom snu. V tu chvíli jsem tomu věřil a ještě chvíli po probuzení jsem si myslel, že to fakt vyšlo. Bylo to jakýsi moc podezřelý, oba jsme si tam tím byli jistí. Všiml jsem si, že po celou dobu našeho rozhovoru nás poslouchá nějaký tajemný chlápek s malou holčičkou. Jak jsme s kámošem skončili rozhovor, ten chlápek se mě začal vyptávat na spousty otázek ohledně magie a podobných věcí. Já jsem bez problému odpověděl na každou otázku. To bylo poprvé ve snu, co jsem někoho poučoval já a né naopak, protože většinou tam potkávám samý studny moudrosti. Ta holčička vypadala celkem normálně až po tom, co promluvila, jsem si všiml, že je mimořádně inteligentní, protože řekla cosi, co by ze sebe malý děcko nemohlo vysypat. Ale ten chlápek vypadal, že ho to štve, nebo že je to pro něj nějaký druh problému. Pak jsem dostal falešný probuzení, který jsem si neuvědomil, ale říkal jsem si, že je to nějak brzo, pak jsem se probudil doopravdy a zjistil, že je ještě tma, tak jsem pokračoval. Z těch dalších snů si pamatuju akorát, že jsem byl ve škole a byla tam zase taková divná školní snová atmosféra. Pamatuju si, že tam byli všichni, které znám, ale nevím, jak jsem k tomu došel, protože jsem je samozřejmě nepočítal.
od Stackler v Úte Led 22, 2008 3:43 pm
22.1.08
Nakupoval jsem nějaký jídlo v supermarketu a pak jsem si sedl na lavečku u polní cesty. Pamatuju si, že jsem měl velmi zvláštní druh jídla, bylo to něco podobnýho, jak pizza s čokoládovou náplní nebo tak něco. Ale chutnalo to výborně, až jsem to snědl, uvědomil jsem si, že jsem tento druh jídla ještě nikdy neviděl, otočil jsem se a nebyl tam supermarket ani nic podobnýho, jenom tráva a hliněná cesta, která vedla na jakejsi podivnej kopec, šel jsem po ní a jak jsem stál na kopci, zjistil jsem, že je tam nějaká rozpadlá cihlová věž. Byla docela vysoká a trčely z ní cáry kovových drátů a izolačních materiálů, měla taky vybitý okna a tam navrchu na kopci nebyla moc tráva, jenom nějaká žlutooranžová hlína s kamenama a slunko šíleně pařilo, pak se mi zamotala hlava a sen se rozpadl. V dalším snu jsem byl asi někde na návštěvě, měl jsem tam takovou divnou náladu, pořád jsem si tam cosi prohlížel, díval jsem se z okna a chodil jsem na balkón. Párkrát jsme tam zkoušeli jakousi práci s energií a pokoušeli jsme se nabít nějakej předmět, nevím jestli se to povedlo, zdá se mi, že ten předmět zmizel. Sen se rozpadl, když jsem stál s jakýmsi chlápkem u okna a pokoušeli jsme se zaostřit na jakejsi vzdálenej barák, pak jsem viděl jenom ten barák nebo jeho představu a pak jsem se probudil.
od Stackler v Stř Led 23, 2008 2:13 pm
23.1.08
Šel jsem s nějakýma lidma do hospody a chvíli jsme tam poseděli, už nevím co jsme si dávali. Pak jsem měl freestylový kolo a šli jsme do skateparku, tam jsem si značně zařádil. Jezdil jsem tak půlhodiny vkuse a pak jsem jel do města, projel jsem ho snad celý a najednou nějakej přírodní terén, tam se ještě taky dalo jet. Najednou je cesta nějak zaházená a není vidět nic jinýho než jakási stará továrna, vlezl jsem dovnitř a chvíli se porozhlížel, byly tam zvláštní přístroje asi na nějaký pokusy nebo tak něco. Pak jsem zjistil, že ani nevím kama jsem přišel dovnitř a nebylo se z tama jak dostat. Začal jsem pěstí bušit do okna až se rozbilo a vylezl jsem ven. Šel jsem po nějakým kamenitým svahu a silně foukal vítr, za chvílu jsem o něco zakopl a začal jsem padat na zem. Zavřel jsem oči a padal, čekám sekundu, dvě, tři a pořád nic, jenom cítím jak mě nese vítr a já padám. Pořád to zrychlovalo a já jsem padal ani nevím kam, myslel jsem si, že hned spadnu na zem. Vtom jsem se dostal do tranzu a pak jsem se probudil. V dalším snu jsem jel jakoby někam na dovolenou, vůbec jsem nevěděl kama to jedeme a rozhodně to nebylo prostředí podobné ČR. Všude vyschlé skály a zakrslé keře s kulatými listy. Pak jsme uviděli něco jako benzinku, ale všude okolo to vypadalo jako na poušti, takže mi to ve snu připadalo jako oáza. Tam jsem si sedl na židlu, něčeho se napil a četl jsem si nějaký blbosti, pak mě zas něco napadlo a v tom přemýšlení se ta benzinka změnila na náš obyvák, já už jsem byl mentálně v našem obýváku, takže mi to vůbec nepřišlo. Pak si jenom pamatuju chvílu jak jsem byl na počítači a něco řešil. Pak jsem se rozhodl jít spát a v tom jsem se někdy probudil.
od Stackler v Čtv Led 24, 2008 4:15 pm
24.1.08
Šel jsem po ulici, kterou docela znám a dost dobře se hodí pro sny a tak, šel jsem po ní ve snu už vícekrát a všiml jsem si zase jednoho baráku, kterej je prostě pro tu ulici naprosto typickej, aspoň pro mě. Byly tam vyhozený starý pružiny a matrace a podobný věci, začal jsem na tom skákat jak na trampolíně, pak jsem šel k jinýmu baráku a tam jsem chvílu něco pracoval. Po chvíli přijelo auto a já jsem jel někam přes město, po cestě nás zastavili policajti, hrozně na rychlo jsme před nima něco schovávali pod sedačku a do kufru, pak jsme jeli vklidu dál. Dojeli jsme na nějaký nádraží nebo něco podobnýho, byl u toho zvláštní most, přes kterej jsem se rozhodl přejít, pak si to pamatuju jen matně. Objevila se tam ohromná hala a já v ní, byla celá zaplněná lidma, něco jsme pracovali a vyměňovali, tohle se mi stalo tak už po třetí, ale vždycky si to pamatuju jenom nějak matně. Prostě plno lidí a všichni jsme bavili, nějak si vyměňovali myšlenky, byla to jakási činnost, která se dá těžko popsat, ale v něčem to vždycky pomohlo. To nepochopím, že je to vždycky taková odbočka od snu, jakoby tyhle scény do snu vůbec nepatřili, vždycky se tam objevím, něco dělám a zmizím a sen pokračuje normáně. Po chvíli jsem byl zas někde ve městě s kámošem a hledali jsme obchod, nemohli jsme se dohodnout na které je straně, každej si myslel něco jinýho, nakonec jsme se kamsi rozhodli jít. Skončil jsem u mě doma, kde jsem se díval z okna, vypadalo to jako nějaký ráno, ale před barákem to vypadalo hodně divně. Byly tam zvláštní zelenomodré skály a skoro všude tekla voda. Šel jsem ven, vylezl jsem na jednu skálu a rozhlížel jsem se, pak jsem po těch skalkách doskákal až k nějakýmu převisu a zábradlí, nemohl jsem na něj vylézt, byl to kousek, ale ze záhadných důvodů jsem se nemohl vytáhnout. Za chvilku jsem se objevil asi o sto metrů dál a sen zase pokračoval, bral jsem do ruky skleněné láhve a házel je na plechovou chatrč za plotem. Za chvílu někde z toho směru vyletěl kámoš a šli jsme dál od mýho baráku, intuitivně jsem si myslel, že tam někde dojdu ke zdroji těch divných skal a vody. Chvíli jsme šli po normální pěšince a chvíli jsme jeli na vodních lyžích, jely úplně samy a bez pohonu, bylo to sice zvláštní, ale já jsem to uměl dřív než on, musel jsem ho to naučit, jak pohánět vodní lyže bez zápřahu pouhou myšlenkou. To už je sice značný prvek LD, ale vůbec nic jsem netušil a byl jsem rád, že lyže jedou. Tam byla tak pohlcující atmosféra, že bych v ní zůstal i kdybych zjistil, že je to sen. Po chvíli jsme dojeli na nějakou souš, nebyly tam žádný skály, ale spíš takovej písek. Nevím proč, tam jsme to obrátili a šli pěšky zpátky jinou cestou, až potom, co jsme to udělali se mi na tom místě začalo zdát něco děsivýho, nebylo tam nic, jenom nevysvětlitelné přírodní podmínky. Zpátky jsme šli podél nějaké aleje skrz kterou nebylo vidět. Podíval jsem se směrem od aleje, viděl jsem skalky a spoustu vody a takovou sychravou atmosféru, podíval jsem se na druhou stranu aleje, byl tam svah, spousta zeleně, sucho, slunko tam pařilo a byl tam nějakej altánek nebo nějaká menší hala krytá před sluncem a bylo tam hodně věcí, židle, přístroje atd. Šel jsem tam, ale na svahu jsem zakopl a valil jsem se dolů, ani to nebolelo, spíš mě to bavilo, v té kryté hale jsme všechno porozbíjeli, ale to už nás tam bylo víc, pak jsme šli zpátky do města, když jsem byl před svým barákem, zjistil jsem, že je tam všechno v pořádku, byl jsem nadšenej, protože jsem si myslel, že jsem to napravil já. Pak si pamatuju ještě že jsem byl na nějaké zahradě a pak jsem šel dovnitř do domu a vlezl jsem do sklepa, byl to ohromnej prostor a byly tam tisíce místností, tak hodinu jsem se tam zdržel a z toho jsem většinu času hledal něco a nevěděl co. Pak jsem tam potkal spoustu lidí, ale to už se začínalo míchat zase s dalším snem. V tom sklepě jsem systematicky prohlížel jednu místnost za druhou a kekonci si pamatuju, jak jsem si jenom představil celý ten sklep a měl jsem před očima ohromnou mapu, to bych ani neudržel v paměti. V některých místnostech byly kotle, pulty a psací potřeby. Všude jsem něco šteloval a upravoval, pak jsem tam začal potkávat lidi a po chvilce jsem objevil druhej východ z toho sklepa, vyšel jsem a vylezl jsem na nějakým pohoří mezi dvouma ohromnýma skálama. Šel jsem úzkou cestičkou mezi nimi a pak jsem došel na něco jako anglický trávníček a na něm stála budova osvětlená modrým světlem a měla takovej divnej tvar jakoby kapličky nebo něčeho podobnýho. Než jsem k ní došel celej sen se rozpadl.
od Stackler v Pát Led 25, 2008 3:57 pm
Byl jsem na zahradě u nějakýho domu, všude byly ovocný stromky, vylezl jsem na strom a podíval jsem se na okolí, měl jsem pořád pocit, že něco hledám. Pak jsem šel do baráku a byl jsem tam s nějakýma lidma. Dělali jsme projekt ohledně AC a podobných věcí, to se mi povedlo, pak se spustily zase ty klasický debaty, jednalo se o nějaké filosofické myšlenky, z toho vždycky naprosto není možný si nic zapamatovat, maximálně téma a rozsah diskuse. Pak jsem v tom domě šel dál do dalších místností, tolik jich tam ani nebylo. Každá místnost byla vybavená pro jinej účel, kdesi jsem tam ve skříni hrabal hlínu a květiny, pak jsem z baráku vylezl oknem a šel jsem s kámošem něco řešit do města, jak jsme se vraceli, potkal jsem nějakou šílenou ženskou jak fanaticky vykládá o radiovým spojení a podobných blbostech, byl jsem tam zvyklej debatovat s každým, ale tamto jsem považoval za marnej případ, tak jsem šel do jinýho baráku, kde se sen nějak rozpadl.
od Stackler v Sob Led 26, 2008 7:24 am
26.1.08
Byl jsem před nějakým korytem, kde tekla řeka, ale spíš to bylo bahno. Museli jsme to koryto přeskočit a některým se to nepovedlo, mě jo. Pak jsem se procházel v nemocnici, ale tak jsem se tam pohupoval a potlemoval, že ani nevím proč. Svítilo tam pěkně slunko, vypadalo to jak na začátku nějaké velkostavby, ale to asi jen protože tam byla spousta prostoru. Pak jsem seděl doma a byl jsem u počítače. Poslechl jsem si hudbu a počítač mi nějak rozčtvrtil realitu, zas jak před tím, ale trochu jinak. Chvíli jsem byl u počítače, chvíli jsem na něm sledoval televizi, ale tak, že jsem tam prostě byl a chvíli jsem byl ve třídě, kde jsem se snažil dělat bordel. Pamatuju si, že jsem kopl víko od krabičky do koša, ten koš spadl a začal se kutálet k učitelovi, byla tam sranda. Pak jsem se probudil.