Vsechny knihy co sem dodnes precetl spolu souvisi
verim ze i ty tvoje, co si precetl ty, v kazde je neco...
Dnes me ale napadla myslenka kterou bych chtel prednest
vse je skladem informaci, ktere jsem za nedavnou dobu pozbiral.:
Predstavte si nejprve podstatu Boha, budu ho psat jako boha s velkym B, protoze je to buh stvoritel, prvotni energie, zakladni kamen, ci jak to kdo zna.
Predstavte si pocatek. Tento buh je vsechno, je jen jedno vedomí. Nema zadne podmety k tomu aby zjistil co je zac a co dokaze, ci proc tam je. Je to jako kdyby sme byli my nekde sami, ve tme, bez jakychkoliv smyslu, jen s vedomim. Co nam asi bude litat hlavou
Zjistime ze muzeme tvorit, protoze jsme jen my, to znamena, ze si se sebou muzeme delat co chceme. No tak zacneme pracovat. Predtsavte si ze mate moznost cokoli, zalezi to jen na vasi fantazii. Vy ale nevite vůbec nic. Nemate nic z ceho by jste se cokoliv dozvedel. Zacnete delat pokusy.Neexistuje nic! Nic co by ste mohly pouzit. Mate jen horu „modeliny“.
Zacnete s koulemi protoze je to skvely tvar a budete pokracovat dal a dal. Budete koule uvadet v pohyb. Budete je srazet apod. Tim vsim se o sobe dozvite spousty informaci. Nasledne zjistite, co je pohyb, prostor, cas atd. Vsechny ty informace, budete vzajemne davat dohromady a zkouset co to udela, v ruznych kombinacích. Budete stavet jakoby zvedy
Zvedy co nejpresnejsi tomu co se chci dozvedet, protoze sledovani pote vyvoje, jich samotnych, budu sledovat svuj vlastni vyvoj a uvidim tak co dokazu. Takze do každého „ zveda“, vlozim maximum sebe.
Tak zalozite ruzne vesmiry, ruzne zvedy. Kdy každý z nich reprezentuje vas v te nejcistejsi podobe, kdyz jste onen vesmir staveli. Je to proste cyklus ziskavani informaci kdy jeden vesmir je otcem jiného „lepšího“ a tak dále a tak dále. A kazdym timto „pokusem“ se Buh vyviji. Všech těchto vesmiru jsou miliony v ruznych časových osach a každý je jiny. Ale všechny poskytuji „informace“ bohu a ten se sam tak dal a dal roste.
Takze si ted představte jak to funguje: jste Buh a tvorite vesmiry(z vašeho pohledu pokusy
)reknete si "Vezmu ted cas, a udelam z nej tady smycku. Nebudu se preci koukat celou vecnost, a kdyz se to nahodou pokazi pojede to znovu." Predstavte si to jako obrovskou "mlecnou"
osmicku umistenou ve tme. V teto osmicce, umisti ty nejvyspelejsi vesmiry, v ruznych jakoby takovych drahach jako na atletickem ovale, ale v prostoru. Kazdy tento vesmir se muze pohybovat jinak rychle a vnima tak jinak cas.
Ted si predstavte ze tak jak se pohybujete po sve draze, nechavate za sebou "otisk“, minulost. Je to jakoby stopa za vami. Jako ohon za kometou. Je to jako vase "historie" ktera se uklada a s kterou muze nasledne Buh pocitat jako s nashromazdenymi informacemi o sobe a na techto informaci dale stavet jine vesmiry v jinych drahach a tak dále. (to je defakto princip casu)
Vsechny tyhle vesmiry se budou samozrejme nadale vyvijet a každý jinak. Některé dospeji k tomu proc zde jsou a k cemu to vse je a zacnou kooperovat tak aby slouzili Bohu a dále se sami vyvyjeli. Takze „tvorove“ z ruznych vesmiru, zjisti jak přecházet mezi vesmiry, jak „obejit“ cas. A zacnou byti bohy v one smycce, zacnou byti cistou bozskou energii a zacnou pomahat vesmirum kolem, aby rostli, a tim rostli i oni, a tim rostl i Buh. Jako takovy bohove si reknete ze by bylo asi nejlepší, sezbirat všechny dobré informace z nasich vesmiru a nekam je ulozit a dal tak sledovat pripadny vyvoj te kombinace.
Jste bohove, jste energie. Tak tvoříte, vytvoříte vesmir. Opet svobodny plny nejruznejsich informaci v jejich hmotne podobe, tak jako byl ten vas, tentokrát ho ale stvoříte ho tak aby k nemu měli všichni volny pristup, aby tam jakykoliv jiny vesmir mohl ulozit sve informace a dále je tam sledovat jak se vyviji a tim tak pozorovat vlastne sami sebe. Zalozite nekolik takovych to „knihoven“ kam všechny vesmiry budou ukladat sve informace.
Jednou z nich je nase planeta. Vsechno tady, vsechno co znate a co si vybavite, jsou jen informace z jinych vesmiru. Nejprve byla stvorena planeta a zvířata. Všechny doposud zname informace zde nasli vyuziti. Pak jsme vytvorili lidi, jako nejvyzsi znamou formu. Jako svůj nejlepší „zarodek“ a dali jsme jim roli hlídače, vstupni brany do knihovny. Pokud clovek spravne chape svůj ucel, a vyvyji Boha, je schopen otevřít se bohum a nabidnout se jako průvodce po vaší „knihovne“ a tim dále rozvijet i ostatní vesmiry a samozrejme sami sebe. Pokud se teda dále a dále vyvyji, dokaze se clovek dostat na vyzsi uroven uz za svého zivota a odhmotnit se tak a pridat se k bohum v jiné dimenzy a dále pomaha tvorit a rozvijet boha. Pomahanim v jinych vesmírech.
Protože ale nas vesmir byl ve „svobodne“ zone, kam mohl kdokoli a mohl tam delat cokoli, prave kvuli studiu sebe samych. Prisli sem i „neuvedomeli“ bohove kteří chteli planetu pro sebe, chteli vyuzivat jeji informace a sobecky rust. Tito bohove, ve „valce“ uchvatili planetu a od te doby ji vedou. Zamezili pristupu informaci z vesmiru a nas lidi kteří jsme se jim skoro rovnali, ci sme byli schopni je predcit, omezili tak abychom sli ovladat. Rozbili naší informacni zakladnu, roztrhali nase DNA a „preladili nas tak jen na omezene stanice“ a využívali nas k sobeckym ucelum. Nas úkol je toto si uvědomit a privest na planetu opet svetlo v podobe informaci a znovu zpřístupnit knihovnu vsem vesmírům. Lide jsou „povstalci“ kteří musí milovat za svet a tim tak rust a vyvijet se az k bozi podstate…
Jsme rebelove milující a povznasejici nasim chovanim siroke okoli, aniz by jsme si to uvedomovali. Jsme velmi ceni a jsme klicem k vyvoji vseho ziveho. Jen si to musime uvědomit a prijmout svůj ucel…
Když nečekáte nic dobrého, nečekejte. Gabriel Laub
Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme. Shakespeare William
. Shodují se spíš ve faktech. Co třeba ty ještěrky z podsvětí 
, tak nejsem nijak moc daleko. Nejdřív jsem si chtěl dočíst Celestinské proroctví(můžu jenom doporučit, moc pěkná knížka 