Záludná otázka

[Jarda]

Zdravim napadadla mě jedna taková věc: "Proč bych měl něco chtít ?" Jistě že vás asi napadne že asi radost nebo pocit naplnění. Jenže pokud člověk vnímá věci co denně dělá jako nesmyslné a povrchní; co z toho ?

[ATA]

Tak ta je fakt zaludná někdy to vnimam podobě ale stale jeste mam dost věci co me napalnuje treba pomoc druhým.V jiste fazi dojdeš k tomu že všechny jevy sou jen pomijivý proste žádná radost nevydrži věčně ale zas na druhou stranu to sami plati i o bolesti.Pokud s toho chceš ven tak se leda stat osviceným.

Tohe nic nechtit ma ale svy výhody na nic se nevážeš a si svobodnejši než vetšina lidí tedka ale co s tou svobodou udělat že nejakej cil to pro začátek chce.
Zajimavy se na to podivat i z jinyho uhlu nektery veci primo ne-chceme podivat se proč zjistit duvod a nevazatse ani na tohle.

Jinak jeste jedna vecička v každe veci i činnosti je dokonalost pokud se ji naučiš vidět tak ti to radost a naplnění da sice ne trvaly ale lepši než nic .

[Prince_Rakeem]

Ja bych to zařadil do dvou skupin. První chtít něčeho dosáhnout nebo něco nabýt. A druhé chtít základní potřebu, asi viz. pyramida základních potřeb.

1. Případ: Dlouhodobě "chtít" Pokud nemáš žádný cíl nebo nic nechceš, ztrácíš identitu a život se stává pouhým přežíváním, jseš chodící mrtvola:P Jelikož nemáš žádnej podnět, které ti poskytují uvědomění sebe samotného. A nedostatek něčeho, co má v sobě člověk podle mě geneticky zakódováno, se projeví na něčem jiném. Př. když nejsi dlouhodobě ve ve styku s lidmi, ztrácíš schopnost komunikace, apod... Takže dochází ke změnám člověka.

2. Případ: Kratkodobé "chtít" To, že člověk nic nechce je asi vyloučenej stav, jelikož potřeba člověka je daná. Ta se vymazat nedá.

PS: Zajímavá myšlenka, ale jen pokud si chceš zbytečně lámat hlavu do nekonečna nebo si číst psychologii Takže celkem prázdné téma

[Jarda]

Re: ATA
Přesně tak jsem to myslel. Osvícení je můj cíl, jinak mě naplnuje pomáhat někomu a naplnujou mě lidský(nejen lidský) vztahy. Zatim mě baví i různé činnosti, který zabíjejí můj čas, ale tahle část života se pomalu ale neodvratně blíží... No uvidim dál nějak se na to zařídím

[ATA]

Ja zatim dal taky nejssem sice nemam chteni po novejch vecech ale lpim na tech starejch na zabehlym zpusobu života a toho se potřebuju pustit abych se dodtal dál.

[Daniel]

ATA: ja myslim, ze stav, kdy na nicem nelpis, je spis dusledkem nejakeho poznani, nez prostredkem k dosazeni osviceni. jinymi slovy si myslim, ze neni dobre snazit se nic nechtit.. nemyslim si, ze kdyz se vzdas stareho zpusobu zivota nebo kdyz nebudes nic ocekavat od sve budoucnosti, tak ze budes nejak svobodnejsi.. v tomhle to podle me neni.. je to naopak, kdyz skutecne pochopis iluzorni podstatu sveta, tak prestanes lpet na vsem.. asi jako kdyz si ve snu uvedomis, ze snis -- prestanes delat to cos v tom snu delals, nebude ti vadit, ze ti v tom snu nekdo krade auto nebo ze ti hori barak, budes se na to divat jako na film, protoze budes vedet ze to je jen sen a tvoje realna cast jen nekde lezi na posteli a spi takhle nejak si predstavuju osviceni.
naproti tomu to o cem mluvil jarda mi spis pripada jako rezignace -- nevidet smysl v cemkoliv.
ja chci spoustu veci a doufam ze vzdycky chtit budu, zene me to dopredu..
jinak samozrejme nejvyssim a mym jedinym opravdym pranim je osviceni.

Prince_Rakeem: vyjadrovat se o nejakem tematu jako o zbytecnem nebo plesnivem mi prijde pomerne hloupe.. asi to nejak souvisi s tou tvou zmrzlinou.. jasne nejjednodussi by bylo nekam se zasit a o nicem nepremyslet, ale my zde proste o techhle vecech chceme diskutovat, tak to respektuj

[GeorgeLD]

Kdyz se nadhodila ta otazka, chtel bych vynest na svetlo jednu vec, je to moje zkusenost. Davejte si pozor, aby ten stav "Proc bych mel neco chti" o kterem se tu mluvi, nebyl premenen do stavu urcite lhostejnosti, uzkosti, apatie ci jak to nazvat - nekdo tomu muze celit stejne jako ja, tak je to treba vcas rozpoznat a nenechat se do toho stavu svrhnout, bude vas to brzdit do doby, nez to rozpoznate a dostanete se ven... navic kdyz se to stane, dost mozna to povede i k dalsim problemum. Takze ted o tom muzete vedet v predstihu Jinymi slovy, nechat veci probihat prirozene a nezachazet do extremu, to se toho tyka. Jestli nekdo citi, ze ted nastala chvile, kdy by se mel zbavit urcitych svych tuzeb, tak do toho, myslim si ze je pred tim clovekem pokrok, ale jen nezajit v nicem do extremu.
Nekdy si vzpomenu na citat, ktery mela Twiggina v podpisu: "9/10 moudrosti je byt moudry vcas"

[Prince_Rakeem]

Daniel: Myslím, že jsi to pochopil přesně opačně. To o čem jsi mluvil, cituji:
"jasne nejjednodussi by bylo nekam se zasit a o nicem nepremyslet"
To je přesnej opak Pozorněji čti můj příspěvek. Proto jsem napsal, že je to plesnivyna, jelikož to vypovídá o tématu, ktére teď dobře popsal/vysvětlil, či pojmenoval GeorgeLD "lhostejnost".
Souhlasím s ním. Jde se spíše o přístup lenosti a lhostejnosti ke věcem. Je totiž veliký rozdíl věc chápat jako takovou, kdy se něco děje a přistupovat k tomu s jakýmsi nadhledem a odstupem a nechat to plynout.
A věc nechápat a být k ní lhostejný a vymlouvat se na to, že to chápete jako v prvním případě, protože to je jednodušší. Ale to je zase zpochybnitelné a všechno se dá chápat jinak a převrace a pořááád dokola....Takže??? Nikam to nevede (slepá ulička) prázdno

Možná máš pravdu v tom, že nechápu, že si o tom chcete takhle povídat, ale mně to prostě někdy nedá (takový ten vnitří pocit co řve "řeknim jim něco") přišlo mi to tak...
A myslím si, že to třeba člověka donutí zamyslet se víc, než když se o tom bude dlouhosáhle diskutovat - každej vysloví svůj nazor, bude se o tom diskutovat a nikam to nejsíš nepovede, jelikož každej mluví o tom samém a pouze jinak to interpretuje.

PS: A nejhorší na tom je. Že když jsem se už do toho takhle pustil, tak to nejspíš úplně stejně potporuji....

[Tidus]

Podle me neco chtit je duvodem, proc jsme tady. Nemyslim nejake poznani a reinkarnace a vyzsi cil, myslim uplne souhrne, proc existuje nejaky zivot. Je to "jen aby se neco delo". Spousta lidi rika, ze tu jsme proto, aby jsme poznali sebe sama jako boha. to mi prijde jako blbost. Kdyz jsme bohem, tak si nebudeme delat tenhle svet, aby jsme se poznali. To je konecny proces a jestli je buh nekonecne stary, tak by se uz musel poznat nekonecnekrat. Kdyz ale stvoril tenhle svet a vzil se do nej, tak ma pocit, ze se neco deje, ze nekam postupuje. A proto verim, ze nasim cilem je proste zit, at uz ma ten zivot jakykoli ucel, jdeme za nim. Clovek si tu cestu za necim uzije. Na druhou stranu taky nepodporuju nejake lpeni na necem a podobne. Jen proste verim ve stanovene cile a v cestu k nim. Touzite po osviceni? Uzijte si tu cestu k nemu, ta cesta je to dulezite, jestli ho ale dosahnete, tak si jen stanovite dalsi cil za kterym pujdete a samotne osviceni nechate zase za sebou. Samotny cil totiz tolik radosti zase neprinasi.

[Daniel]

O tomhle sem taky uz mockrat premyslel. Proc by se mel nekonecny a vsemocny buh poznavat? A proc by to delal zrovna takto? Na druhou stranu tvuj duvod "aby se neco delo" taky nic neresi. Proc by mel buh "chtit", "aby se neco delo"? Navic rikat ze buh je nekonecne stary take nedava moc smysl, cas je pojem spojeny s timto vesmirem, buh je mimo cas. Poznavat, chtit, muset, potrebovat, cas, nuda, bolest, radost.. to jsou vyrazy, ktere davaji smysl jen na nasi urovni.. Buh se takovemuto zpusobu premysleni prece uplne vymyka, takze tezko muzeme nasim zpusobem mysleni prijit na nejake duvody...
Kdyz to shrnu, myslim si, ze zivot nema zadny vyssi cil nebo, pokud existuje, je pro cloveka naprosto nepochopitelny.
To nemeni nic na faktu, ze existujeme a ze tim trpime. Takze jedina smysluplna snaha pro cloveka je asi vymanit se z teto existence.. To, ze nase existence je nezavisla na nasi vuli, je pro me nekonecne depresivni.. dokud budu clovekem, nikdy nebudu opravdu stastny.

[Tidus]

Daniel:

Na druhou stranu tvuj duvod "aby se neco delo" taky nic neresi

Neresi, protoze zadne reseni podle me neexistuje.

Co se tyce tech tvych depresi, za ne si podle me muzes sam. Clovek muze byt skutecne stastny. Ja jsem stastny . Stejne jako vsechno stesti je pomijive, tak i vsechno trapeni. Proto jestli se trapis, zase prijde cas stesti. Ve vysledku je to neutralni. Kdy se ale ta doba stesti a nestesti zmeni, to je na tobe. Je zbytecny cekat, az neco prijde (osviceni, vystup z reinkarnace a podobne). Stejne az tim vsim projdes, skoncis zase jako clovek nebo jina bytost, ktera ma zase jak stesti, tak trapeni. Stejna jako je tomu ted. Kdyz mas vic duvodu ke stesti, tak ti to prijde jako samozrejmost a jsi tam kde pred tim. Proto potrebujeme nestesti, aby jsme si uvedomili to stesti.

Priklad: Zazivas stastne i nestastne chvile a rikas si, ze kdybys mel holku, tak by ti nic nechybelo. Kdyz ji pak mas, tak ti to za chvilku prijde jako samozrejmost. Chvili to s ni treba neni ok a jsi smutny, chvili je to dobry a jsi stastny. I kdyz jsi o velky kus "blize" ke stesti, jsi na tom uplne stejne jako driv. Porad je to jen preslapovani na miste. Proto ke stesti nemuzes nijak dojit. Je v tobe at jsi kdekoli a zazijes cokoli stejne jako tu bude jindy. Jen ho v sobe najit. Proto ti radim, na nic necekej, nic neprijde.

[Daniel]

musim to asi vyjadrit presneji.. je pro me tezke to vysvetlit..
tak predevsim ja zadne deprese nemam. muj zivot je naprosto ok, jsem stastny, mam vsechno to, po cem muze mlady kluk touzit. myslim, ze se mam lepe nez 90 procent lidi na tehle planete, vazim si toho, a svuj zivot bych s nikym nemenil.

v kazdodennim zivote tedy samozrejme zadne deprese nepocituji, vetsinou se naopak citim opravdu dobre. pravda ale je, ze presto casto premyslim, co tohle vsechno ma znamenat, proc tady jsem. o stesti muzes uvazovat na nekolika urovnich. muzes byt stastny, ze jsi zdravy, ze kolem sebe mas super lidi, ze mas dobrou praci, ze mas co jist a ze mas strechu nad hlavou. v tomhle smyslu se uprimne citim jako stastny clovek. pak ale muzes premyslet o tom, proc jsi clovek, proc vubec muzes zazivat nemoc, proc musis zazivat stesti a nestesti.. proc jsi proklet do neustale kolobehu inkarnaci... kdyz o tomhle medituju, pocituji nevyslovnou nespravedlnost a bolest. necitim se svobodny. Tobe to muze pripadat jako pesimisticky pohled cloveka, ktery nema zadne problemy, tak si aspon nejake generuje sam... pro me je to ale naprosto prirozena touha po svobode, zakorenena nekde hluboko ve me. Tohle jsem myslel tim opravdovym stestim.

rikas, ze si za to nebo ono muzu sam. tohle se podle me neda tak zjednodusit. zkus si sam zapremyslet, co vsechno ve svem zivote ovlivnujes, co dokazes zmenit, co vsechno v zivote je otazkou svobodne lidske volby. a pak si to porovnej s tim, co je ovlivnovano "z venku", co vsechno je ti predurceno, predem dano tim, ze jsi clovek.. co te omezuje.. myslim ze je v tom dost nepomer.. Kdyz vidim umirajici lidi, nebo lidi kteri skutecne trpi, premyslim, do jake miry si to zaslouzi.. cim se proboha musela provinit jejich duse..jsem asi blazen, ale opravdu si nemyslim, ze si lide za vsechno "muzou sami"..

[GeorgeLD]

Nechci aby nekdo spatne pochopil muj prispevek, nemyslel jsem to tak ze vychozi myslenka "Proc bych mel neco chtit?", kterou ale prezentoval Jarda na zacatku - tim chci rict ze to je jeho myslenka a jeho vyjadeni se - a protoze si myslim ze jsem ji pochopil, tak jsem chtel upozornit aby se nezaslo do extremu. Takze ja si myslim ze to co Jarda pochopil je dulezity stav v jeho zivote, ale az to bude praktikovat, je treba byt napozoru, to je cele. Tady na foru se resi vselijake veci, ale zda se, ze kdyz se tu objevi neco pomerove duleziteho, neco co ma skutecne neco spolecneho s postupem, moc to pozornosti neprilaka. To je dukaz toho, ze tohle je proste "diskuzni forum" a nemuze to byt jinak, vzdyt ono ma "chudak" take sve hranice

[Tidus]

Daniel: Aha, tak promin ze jsem te spatne pochopil.

zkus si sam zapremyslet, co vsechno ve svem zivote ovlivnujes, co dokazes zmenit, co vsechno v zivote je otazkou svobodne lidske volby.

To se tezko popisuje jak to vidim ale myslim, ze my v podstate rozhodujem co je predem dano. Je na me, jestli se rozhodnu jit vlevo nebo v pravo. Skutecne je to jen na me, pak ale kouknu zpatky a vidim, ze bylo predem dano ze pujdu doleva. Kdybych sel ale doprava, je predem dano ze pujdu doprava. Ja si treba kdysi na ucnaku zacal usmyslovat, ceho bych chtel v zivote dosahnout a kdyz jsem se skutecne rozhodl, tak jsem zjistil, ze tomuhle mam uzpusobeny zivot uz od narozeni. Jako by bylo predem jasne, k cemu jsem se narodil. Presto ze jsem se k tomu rozhol sam. Proto verim, ze vse je do detailu dane, ale zaroven ze mame absolutni svobodu. Nedokazu to poradne vyjadrit tak doufam, ze tohle to alespon trosku nastini.

[Akuza]

Proč jsme na tomhle světě? Proč o něco usilovat? Proč jen tak nesedět doma a nebrečet, že nevíme odpovědi na tyhle otazky? Na to ať nám odpovědí naše skutky - jestli někoho trápí, že mu nikdo neřekl jaký je jeho smysl života, tak by měl vzít iniciativu do vlastních rukou a smysl života si vytvořit. Jedna z nejhezčích věcí co máme je svoboda, která spočívá v tom, že se můžeme rozhodnout co uděláme PRÁVĚ TEĎ! Takže s emůžem rozhodnout i pro co právě teď žijem, co nás naplňuje a co bysme chtěli, abychom se cítili šťastní? Proč bych se měl cítit štástný? Protože štěstí je pocit přijemný a příroda nám říká, ať děláme to, co je přijemné. Protože tím přenášíme pozitivní energii i na ostatní a tak děláme celý svět šťastnějším. Protože, kdo je šťastný nemá potřebu krást, lhát a pod. A taky protože ideál trpitele už opravdu není moc "in" a náš nářek nikoho beztak nezajímá ---takže nedělejte z nezodpovězených otázek problém, ale výhodu

[Jarda]

Na internetu jsem četl zajímavý článek http://www.zahady.mysteria.cz/news.php?id=1408 jsou to nějaká proroctví a zaujala mě jedna část

Řadoví občané si toho budou moci dovolit stále méně a budou se muset spokojit s tím, co jim nabídnou instituce zaměřené na masovou zábavu. Budou poslouchat hudbu, dívat se na televizi a hrát počítačové hry. (Zde použité pojmy jsou interpretací opisných formulací starotamilského textu). Masová zábava bude zaměřená na uspokojování nejnižších pudů. Lidem bude předkládána jakási náhradní realita, aby zapomněli, jak bezútěšný je pro ně ve skutečnosti svět, v němž žijí. To učiní jejich každodenní život, naplněný existenčními starostmi, snesitelnější. Společnost se rozdělí na ty, kdo budou moci uspokojovat všechna svá přání, a na ty, pro něž zůstanou jejich touhy pouhým neuskutečnitelným snem. Laciná zábava bude odvádět pozornost prostých lidí od toho, co je pro ně skutečně důležité, a udržovat je v zakletí materialismu; iluze máji bude slavit triumf.

zajímavé jsou ty části co jsem zvýraznil, oni se vlastně ani nezabývají budoucností ale už je to přítomnost.

[acdcpetr]

To se tezko popisuje jak to vidim ale myslim, ze my v podstate rozhodujem co je predem dano. Je na me, jestli se rozhodnu jit vlevo nebo v pravo. Skutecne je to jen na me, pak ale kouknu zpatky a vidim, ze bylo predem dano ze pujdu doleva. Kdybych sel ale doprava, je predem dano ze pujdu doprava.

To mi připomíná ty fotony letící na desku se dvěmi štěrbinami...možná to s tím nemá co dělat, ale připomnělo mi to. Teď k věci: Nikdo z nás nemá pravdu a ani já, to je na tom to super, kdyby každý všechno vědel byla by nuda, takhle se aspoň můžeme bavit svými názory. Proč by Bůh dělal tenhle svět? A proč si právě teď čtete tenhle článek? Tak asi proto. Jinak k té lhostejnosti. Jde podle mě o to, k čemu jsme lhostejní. Materiál a duchovno jsou propojený, jakýpak copak, ale já neznam člověka, který by nebyl materiálně zabezpečen a byl by největším duchovním vůdcem. Když tedy člověk dojde k názoru, že je všechno jen iluze, proč se nezabije? Bude na tom úplně stejně...na věcech možná i musíme lpět (ne fanaticky), co třeba jídlo? Ok bude mi lhostejné že ho nemam a umřu. Mám tedy nic nechtít? Na tuto otázku je ale odpověď, kterou vám nemůžu říci, ne že byh nechtěl, ale nejde to říct, prostě k tomu dojde každý sám, dyť to znáte Dále bych se vyjádřil k životnímu cíli, třeba mým cílem je cesta, nechci být osvícený, ani nějak dokonalý, chci jít a zlepšovat svoji cestu, udělat z malé polní cestičky velikou dálnici, byť doufám, že na nějakém kilometru z ní bude i to osvíceí, rozhodně ta cesta nemá daný cíl. Jdu abych se prošel, ne došel a tam skončil.

Tak a teď pište, kritizuje, vše je vítáno, třeba mě nějak moudře poučíte a ja se povznesu