Před rokem jsem si udělal sám výlet do přírody (to ještě není sen). Zabalil jsem si spacák plachtu jídlo… a šel jsem do lesa kam mě nohy zavedou. Hluboko v temném lese jsem si vybudoval chýši a ohniště v blízkosti malého potůčku, vařil jsem, nasával atmosféru noci, ohně, lesa a zvířat kolem. Byl jsem tam úplně sám jen s pánem Bohem. Kdo nezažil, nepochopí- doporučuji. Jídlo pak pivo… nakonec spánek (v noci byla zvířata kolem vskutku živější, až jsem se bál, že mě něco omylem rozšlápne), pak jsem konečně usnul.
Sen: Zdálo se mi o raním probuzení. Probudil jsem se ve své chýši, vyšel ven do šera… zrovna svítalo. Jak jsem se po tom ránu snažil rozkoukat (úplně jsem cítil ten chládek začínajícího dne), zpozoroval jsem kolem sebe spoustu rozmazaných světel. Co to? Když jsem konečně zaostřil zrak...to nééééé

Pak jsem se šel projít kolem, abych zjistil kde jsem se to dostal, ale zanedlouho jsem zabloudil a nemohl najít cestu zpět ke svým věcem. Bloudil jsem po městě a procházel různé části: krásné historické centrum i ošklivé předměstí. Na své cestě jsem poznal spoustu kamarádů a když jsem došel na konec a našel své věci, už jsem nechtěl pryč. Byl jsem mezi těmi fajn lidmi a tam bylo moje místo, protože jsme si měli být navzájem oporou a ne se od sebe distancovat. Když jsem tohle zjistil, tak ke mně z oblohy přilétla bílá holubička a já vůbec nechápal, proč se mě nebojí. Pak následovalo probuzení.
Ten sen byl zvláštní hlavně svým významem pro můj život a do teď si myslím, že předpovídal můj úděl. Neobvyklé je taky to, aby sen reagoval na právě prožitý den (krásně se rýmuje). Někde jsem četl, že zážitky se většinou začnou ve snech projevovat až po několika týdnech (přesně fakt nevím). Má někdo podobnou zkušenost?
p.s. Jezděte alespoň jednou do roka sami do přírody (raději víckrát) pak pochopíte proč.