Astrální cestování- zážitky, technika

[Mistel]

Zdar lidi,
Poprvé jsem se o AC dozvěděl úplnou náhodou na internetu. Ještě ten den jsem si přečetl co to vlastně je a jak toho dosáhnout. Dozvěděl jsem se dost věcí, ale zdaleka ne všechno (neřikám že nyní vím všechno, vím toho o něco málo více než před tím, tedy hlavně z tohoto fóra). Hned večer jsem to vyzkoušel a klidně se s vámi vsadim, že jsem se dostal do astrálu. Bylo to ale jiné než všechny příběhy, co jsem si přečetl. Takový pocit svodoby, klidu a neomezeného prostoru jsem nikdy nezažil ani z tisíciny tak, jako tehdy. Všude byla tma (černo, nic nebylo viděl), ale ten pocit mi naprosto stačil. Poté jsem si uvědomil, co že se to vlasně děje. Chvíli ten krásný "pocit" ještě přetrvával a pak z ničeho nic vystřídal pocit téměř opačný. Chlad, stísněnost, temnota, zmatek atd... Když jsem se dostal zpět do těla, šíleně mě bolela hlava (nevím na jakém místě, jakoby uprostřed, nikdy jsem takovou bolest necítil). Musel jsem si sednout na posteli a držet si hlavu. Po chvíli bolest zmírnila do přijatelné intenzity a já usnul. Ráno jsem si nic nepamatoval, až před obědem jsem si vybavil tu nehoráznou bolest hlavy a tím se mi vrátily všechny vzpomínky na onu noc.
Všude se píše, že na poprvé to ve většině případů nevyjde, celkem mě udivilo, že zrovna já jsem to "dokázal".
Od té doby jsem se dostal pouze jednou to "tranzu" (tak bych to nazval), to bylo taky zajímavé. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale představoval jsem si antickou vázu, jak létá ve volném prostoru a tím jsem se do tranzu dostal, tak jsem slišel, jak mi nějaký mužský hlas říkal, co můžu a co naopak nesmím (nějaká pravidla). Škoda, že si napamatuji konkrétní pravidlo. Poté jsem mu pravidla odsouhlasil a celé to plynule přešlo do snu, který neměl s tímto tématem nic společného.
Od té doby jsem žádný takový zážitek neměl, což mě celkem mrzí.
Nevíte někdo, co se mi tehdy v noci přihodilo, že se moje pocity téměř otočily (z nejlepších na nejhorší)? (mimochoden tenkrát v tom AC jsem zažil největší strach mého života, od té doby se mi celkově změnil pohled na život a na strach jako takový)
Můžete mi poradit nějakou techniku, která vám nejlépe zafungovala? (sice jsem zastánce teorie, že každý má pouze svou techniku, která je pro něj nejlepší, ale i přes to se ptám)
Díky za každou radu.

[woa]

No to mě snad položí! Já to trénuju přes rok, nemluvě vo vostatních mě podobnejch tady na fóru, a von to udělá napoprvý Gratuluju, máš talent.

Určitě by nebylo vod věci vzpomenout si co říkal ten hlas, hlavně na to co nesmíš.

To že se tvoje pocity votočily bylo způsobený návratem do těla, a ta bolest hlavy, to byla nejspíž koruní čakra. Estli chceš cestovat tak si na ten pocit zvykej, ale myslim že s tou bolestí by se snad dalo něco udělat (snad poradí někdo jinej)

Jinak metod je spousta a už se to tady mockrát probíralo, zabrouzdej trochu tady na fóru a určitě to najdeš.

Jinak přeju hodně štěstí do budoucna.

[Mistel]

Tak to, že se mi to povedlo na poprvé bych přisuzoval paradoxně tomu, že jsem nevěděl o žádných bytostech, prostě skoro o ničem . Člověk pak nemůže mít ani podvědomý strach a to je dobrá výhoda. Teď bych řekl, že z určitých věcí jisté obavy mám, proto mi to nejde...

[woa]

něco na tom bude....

[nou]

to je to zaciatocnicke stastie. teraz sa mu moze stat ze sa zase dlho nikam nedostane.

[Mistel]

Bohužel už se stává asi rok
Právě proto jsem se ptal na nějakou "originální" techniku, je to takový demoralizující, když se nedostanu ven. Né jednou už jsem ztratil zájem cestovat, ale vždy, když si něco přečtu nebo se dozvim něco novýho, dostanu chuť to zkoušet dál.

[eilien]

Myslím, že základem je to nevzdávat ..na každého funguje něco jiného..je to jako se vším v životě

[Mistel]

Jo, snad máš pravdu a třeba se mi to zas jednou povede, třeba dneska ... Lets try it!

[Mistel]

Ale jo, ano to půjde ... Včera jsem šel "spát" v deset a pokusil jsem se o AC. Technice obráceného mrkání vzdávám čest (dokonce jsem ji za tu dobu pochopil, k čemu vlastně to mrkání je a na jaké "funkčnosti" je to založeno). Poté, co jsem to pochopil jsem se dostal nevim kam, ale vim, že to bylo už jen kousek od cíle. Náhle jsem dostal pocit rychlého padání (tak na zlomek vteřiny), který mě úplně dezorientoval a já, ani nevim jak, jsem nehorázně rychle rozhodil ruce a nohy (na ruce mám ještě vidět čáru, která vznikla úderem do radiátoru). Nic jsem navzdával a pokusil se dostat do toho stavu znova. To jsem už žádný větší úspěch nezpozoroval. V půl dvanácté jsem si v nehorázných bolestech řekl, že půjdu spát (bolelo mě snad všechno, ono když člověk leží pořát stejně, není se čemu divit). Sedl jsem si na posteli a byl jsem celý nějaký otupělý, divnej pocit (ale ten jsem měl už od doby, kdy jsem sebou cuknul. Taky mě napadlo, že jsem vycestoval na krátkou chvíli a to cuknutí bylo návrat do těla).
PS: Konečně jsem se naučil využít to, že přibližně do půlnoci prostě neusnu :-D ... návyk z intru

[woa]

Mě se včera stalo něco podobnýho. Vodpoledne sem začal trénovat. Uvolnil sem se a pak sem usnul, bo poslední dobou jedu fakt naplno a spánek mi chybí. Jenže sem usnul na na pár vteřin a měl sem sen. Šel sem k ňákejm schodům a najednou se za mnou vněkdo voběvil a strašnou silou do mě strčil, v tu ránu sem se probudil a levá ruka mi spadla z vejšky na madraci, vim to jistě protože to bouchlo. Pak sem měl strašný nutkání (eště teď mám) myslet si že ten co do mě strčil byl někdo z venku a snažil se mi pomoct.

[Mistel]

Je to možný, ale proč by ti někdo chtěl pomáhat? A proč mě? (protože mi to přijde opravdu podobný, až na ten sen a na to, že jsem cuknul i nohama) Kamarádovi prý pomohla poprvé vycestovat kamarádka, ale on s ní byl domluvenej. Ten kamarád mi nikdy nepomohl, což trochu nechápu, ale je to jeho věc... Občas se o tom s pár lidma bavim, věděj že mi to nejde, ale nikdo z nich to neumí (nebo alespoň to tak řikaj).

[woa]

V tom může bejt něco víc, třeba je vyším zájmu abys vycestoval......

Přemejšlej vo tom

[Mistel]

Asi... asi mám v osudu, že se mi to konečně jednou plnohodnotně povede, ptotože v tom mi teď zabrání už asi jen smrt. Nějak jsem dostal chuť to zkoušet, pokud mi v tom bude něco bránit, tak přijdu na to proč a jak se toho zbavit!

Teď jsem odhodlanej tak jako nikdy a jestli mě to zklame (což těžko), vymyslím klidně nový druh činnosti s duší (nebo jak to popsat )

[woa]

Přesně to si taky říkám. Zkus přemejšlet nad svim životem a tim jak si narazil na todle fórum a AC vůbec......eště pořád si myslíš že to byla náhoda....?


Nečet si náhodou knihu Celestýnské proroctví?

[Mistel]

nn, nečetl (nečetl jsem zatím žádnou literaturu tohoto druhu)
Jinak to, jak jsem přišel na AC je fakt náhoda jak svině, někde se o tom někdo zmínil na netu malýma písmenkama a mě to pojmenování "astrální cestování" tak zaujalo, že jsem začal hledat.
Jinak před AC jsem už věděl něco o "duších" a tím co zhruba následuje po smrti. Víceméně z rozhovorů s mámou (má pár zajímavých zkušeností v tomhle oboru), ale nemůžu pohopit, že když jsem jí řekl o AC, tak se mi víceméně vysmála (ve smyslu, že kdyby tohle šlo, tak jsou v armádách nejlepší špioni a každej by toho zneužíval) což jsem moc nepobral (navíc když jsem jí řekl před 1. nocí, že to schválně vyzkoušim, a pak druhej den, že se mi to nejspíš povedlo. To se na mě podívala jak na největšího blázna ). Možná díky ní a všemu co mi řekla jsem tomu poprvé uvěřil a dostal chuť to zkusit.

[woa]

S tou armádou to neházej tak rychle za hlavu. ATA tu někde psal vo projektu STAR GATE, tak to si přečti a pak vo tom začni přemejšlet.

Jinak divim se ti že eště věříš na náhody, je vidět že si zatim čet jenom málo z tohodle fóra (nic ve zlym), určitě se podivej aspoň na film Celestýnské proroctví. Říkám ti, to že si přišel na AC jednoznačně NÁHODA NENI, podle mě si k tomu byl předurčenej stejně jako většina lidí tady na fóru a vůbec na světě. Prostě bylo daný že se vo tom ve správnou dobu dozvíš a ve správnou dobu se ti to povede, tvuj duchovní průvodce se vo to už postará

[Mistel]

Sakra, zase ... Troufám si tvrdit, že jsem byl už alespoň v lehkém tranzu, když v tom mi cukla noha (né jenom, že do tranzu jsem se už nedostal, ale ještě jsem si dal o radiátor jak svině ).
Na jednu stranu jsem ale rád, že už se celkem dokážu uvolnit (až na tuhle věc). Teď to bylo mnohem slabší cuknutí než jsem psal poprvé (všemi končetinami a ještě doprovázené pocity), tohle byla prostě a jenom "škoda".
Zjistil jsem ještě docela příjemnou věc. Po chvíli uvolňování mám pocit, jak když se mi propadná hlava (nebo spíš bod vnímání) jakoby dovnitř, hlouběji, prostě dál od očí a tím se mi (nevim proč) zvíší celej přehled vidění (mám zajímavě široký úhel pohledu, nebo periferní vidění, to je jedno) a nějak ustálý sluch.
To už se mi povede celkem vždycky, alespoň nějakej pokrok ... zatim

[ATA]

Na začatku delej progresivni relaxaci možna i malou rozcvičku než lehneš doporučeni sou v lucidology tim by se melo omezit to cukani

meni se vnimani vetšinou na začatku jen že neco zmenlo postupne jako zoom zemna tmy meni se z 2D na 3D vetši zornej uhel a vnimani prostoru
ale celj proces ma hodne možnosti a siou tam ruzny odpočky podle taoho najjakou čast se zrovna zameřiš