tak ja pidam jeden clanek k necemu, co je zase blizke memu srdci
Charakteristika čínské malby a lidské přirozenosti
Každý tah štětcem je výrazem umělcovy osobnosti a odrazem jeho momentálního vnímání
Mistrovské dílo může vytvořit pouze člověk vysokých morálních hodnot
Všichni velcí umělci žijí svůj život v souladu s vysokými morálními zásadami. To vytváří spojení mezi charakteristickými rysy malířského umění, dobrými literárními díly a osobami, které takové umění přinášejí. Pouze v případě, že umělec ztělesňuje vysokou morální úroveň, je naděje, že jeho obrazy nebo spisy budou dosahovat vysoké umělecké hodnoty. Umělecká díla odrážejí osobnost svých tvůrců.
Hung Bin Hong (1865 - 1955)
Renomovaný malíř Hung Bin Hong roztřídil malování následovně: scény z trhů a ulic, hor a jezer, a obrazy okolo Shi Da Fu. Podle jeho pochopení si musí malíř, který chce dosáhnout požadavků nejvyšší umělecké formy, uvědomit vysoké Konfuciovo učení. Musí mít široké znalosti a musí zvládnout techniky malování na vysoké úrovni. Kromě toho musí mít obecnou schopnost přivést národ k míru a prosperitě. Takový jednotlivec musí sám sebe dobře zušlechťovat a získat vytříbené a osobité morální měřítko.
Li Ku-Chan (1898 - 1983)
Li Ku-Chan je rovněž proslulým malířem, který se naučil tradiční čínské malbě od Qi Bai Shiho. Li často říkal: „Člověk musí mít v první řadě ušlechtilé vlastnosti, potom bude vládnout nezbytnou ušlechtilostí a dobře malovat. Lidská bytost vykazující negativní vlastnosti není schopna namalovat jediný spravedlivý tah štětcem.“
Li Ku-Chan musel přetrpět desetidenní věznění v době Kulturní revoluce (1966 - 1976). Jeho vlastní studenti jej tehdy mučili a bili téměř k smrti za odmítnutí malovat podle převažující politické tendence oné doby. Ve snaze oprostit jej od tohoto dilematu jej kdosi požádal, aby namaloval zemědělské scény, jako je sklizeň velké úrody. Tento návrh odmítl a s ironickým úsměvem odvětil: „Ano, budu malovat takové scény a nazvu je ‚Laciné zaprodání něčí duše,' nebo ‚Obrovská sklizeň těl'.“ (Pozn. red.: během Kulturní revoluce zemřelo odhadem 8 -12 milionů Číňanů).
Úředníci nutili malíře podrobit se veřejným sebekritickým sezením, kde se jej vůdci pokoušeli donutit, aby se vzdal svého učitele Qi Bai Shiho. Li Kun-Chan to odmítl, byl zadržen a přidělen k práci na polích. Ale i tam pokračoval v praxi qigongu[1]. Následující úsloví z této éry se připisuje právě Li Kun-Chanovi: „Ti, kteří ničí svoji vlast a sužují lid, si mohou být jisti odplatou nebes. Vytrvám až do onoho dne.“
Tony Dai
Tony vyrostl v Číně, nyní žije v Austrálii, kde se stal obchodníkem na burze, ale jeho skutečnou vášní je umění.
Je sběratelem umění a předsedou Australské asociace čínské tradiční kultury a umění. Spolu se svou matkou Meiling Dai je Tony pátou generací vlastníků jedné z nejvýznamnějších sbírek tradiční čínské malby 19. a 20. století, obsahující díla od více než 40 mistrů této éry. Kromě děl od Čiho a Lia sbírka obsahuje díla od císaře a císařovny. Sbírka je obzvláště unikátní, protože není mnoho takových děl, která přežila barbarská léta Kulturní revoluce.
Tony se učil čínské kaligrafii a malířství již od raného dětství, ve věku osmi let vyhrál čínskou národní kaligrafickou soutěž. Jeho příbuzný, mandarín na posledním císařském dvoře, položil základy současné sbírky, která je v Austrálii a jihovýchodní Asii vystavována od roku 2003.
Stejně tak byly uspořádány výstavy i v několika městech USA a Kanady. Díla dokumentují skutečnou tradiční čínskou malbu, která je zcela odlišná od západní tradice. Jsou zaměřena na tradiční čínskou malbu, zachycující umělcovy dojmy, zobrazené prostřednictvím abstraktního stylu. Malování inkoustem je výrazem vysoké umělecké formy a meditativní koncentrace, která neponechává žádný prostor pro další úpravy poté, co je obraz dokončen.
Každý tah štětcem je výrazem osobnosti umělce a odrazem jeho momentálního vnímání.
http://www.velkaepocha.sk/content/view/5592/88/
