Příspěvekod GeorgeLD » pon, 27. říj 2008, 18:52
Jenomze brandis mluvi o relativite - jde o to, ze povazuje za relativni to, co je dobre a co dobre neni a proto se vyskytla otazka, proc by vubec mela pribyvat spatna karma prave nejakemu padouchovi, kdyz on nepovazuje za spatne to, co dela - takze proc by mu mela pribyvat spatna karma za to, co dela? Kazdy vime, ze clovek, krome sve povahy a dalsich veci, ma take svedomi. Napriklad, proc si clovek nedovoli jit do obchodu a neco ukrast? Dokonce i ateista to neudela, ale proc ne? Rekl bych, ze je to prave diky svedomi a moralnich hodnot, ktere byly pro cloveka sformovany historickym vyvojem a urcite neni nahoda, ze jsou prave takove. Ale nekteri lide si praveze dovoli krast a delat spatne veci a dokonce je to ani netrapi - rekl bych ze prave v tomto ohledu je clovek prave takovy, jaky nemel puvodne byt - kdyz clovek ztrati sve svedomi, dovoli si delat vsemozne spatne veci. Clovek nemuze videt do budoucnosti a ani nedokaze videt veci, ktere se vysledkem jeho mysleni a cinu vytvori a prave proto potrebuje mit sve svedomi, ktere ho hlida aby nedelal spatnosti. Rikam to proto, ze clovek, ktery se chova permanentne zle to dela proto, ze svedomi uz proste nema - svymi ciny ztratil to, co mu vytvorilo urcite moralni meritka a v minulosti by o nem urcite rekli, ze je proste zkazeny.
Zkusim vysvetlit to prizpusobeni, o kterem jsem mluvil, na nejakem prikladu. Co vsechno muze sformovat vitr? Vitr muze zformovat poryv, muze zformoat tornadu, nebo muze zformovat hurikan. At uz vitr zformuje cokoli, ma to takovou povahu, jako ten vitr. Kdyz vitr bude po dlouhy cas zpracovavat sklalni utvary, uvidime na nich potom, ze i ty skalni utvary prijaly cosi z povahy vetru - jsou z povahy kamene a jsou ted tvoreny castecne i povahou vetru, rekneme o nich ze jsou "oslehane vetrem". Stejne tak se chova i voda a ohen ma take svou povahu. Vime ze clovek ma svou hlavni husi (nekde se uvadi ducha - nemyslim telo). Kde se vytvari duse cloveka? Musela nekde vzniknout. Kdyz byla zformovana, i ona mela svou vlastni povahu, kterou prijala. To zahrnovalo, ze mela sve vlastni meritka pro to, co je dobre a co je zle. V tom samem prostredi vznikla dalsi duse a i ta prijala povahu toho prostredi. Oba tyto zivoty prijaly takova meritka, ktere melo prostredi, ve kterem vznikly. V nabozenstvich veri, ze puvodni povaha cloveka je dobrosrdecna a je prizpusobena povaze vesmiru. Kdyz puvodni zivot bytosti vznikl, byl prizpusobeny prave te povaze a pokud uz neni takove povahy, je od te povahy odchyleny a to je odchyleny stav. Proto se veri, ze by se mel clovek vratit ke svemu puvodnimu, pravemu Ja. Thle myslim tim prizpusobenim a je to taky odpoved na to, co je relativni a co je absolutni.