Vnímat cizí myšlenky jde výborně pomocí vidění aury, ale to se povedlo jen párkrát a jen asi jednou opravdu kvalitně: Byli jsme před tělocvikem v šatně. Můj spolužák zrovna vycházel z naší šatny na chodbu. Já jsem se tou dobu pokoušel vidět auru u jiného spolužáka a na toho, co odcházel, jsem se jen letmo podíval a uviděl jsem žlutou auru a věděl jsem, kam chce jít, co chce dělat apod. Zkrátka jeho momentální stav myšlenek. Potom jsem se ho zeptal, jestli se to shoduje s jeho myšlenkovým proudem a potvrdil mi to.
Potom je výborná metoda tzv. "hlasité myšlení". Představím si, že své myšlenky volám do toho, komu jsou určeny, případně si představím, jak částí mé mysli jsem v něm a tou částí mysli mu je volám do jeho mysli. Tak jsem našemu učiteli z chemie "napovídal", co má diktovat za značky. Fungovalo to.
Také je zajímavé jen si představit, jak jste částí mysli v mysli někoho jiného. Představte si to třeba tak, že jste uprostřed tunelu myšlenek (mysl toho druhého). Tak se mi povedlo cítit všechny myšlenky, které v té chvíli jeden z mých spolužáků měl. Řekl bych, že jsem vycítil i část podvědomého myšlení. Bylo to fakt paráda.