Při usínání padnu do zvláštního stavu změněného vědomí, uvažuji při tom na okamžik zda ještě můžu být opravdu do někoho zamilovaný, cítit takový ten pocit “hřejivé potřeby druhého”. A najednou přesně to cítím. Není tam žádná představa konkrétní osoby, jen ten pocit zamilovanosti (vlastně do sebe sama
). Je to ale úplně jiné, než pocit “přijetí” (lásky?) ve světelném zážitku. Někdy bych to měl aktivněji prozkoumat.Pisu to sem, protoze treba tady nekdo z meditaci ci WILDu (nebo psychedelik) mate podobne zazite pocity.
Zatim vidim nasledujici kategorie pocitu (nize), ktere se mohou teoreticky i nekde prolinat (typicky laska je v ASC casto popisovana jako pocit prijeti, nebo "setkani s bohem", psychologove to mohou popsat jako posun hranic ega; soucasne zamilovanost muze mit nejake dalsi spojitosti s nize uvedenym).
Laska
prijeti
pocit sounalezitosti
rozmazani hranic ega
zamilovanost