Posuny hranice ega

[mhi]

Soucasti mnoha zazitku ve zmenenych stavech vedomi jsou ruzne pocity souvisejici s egem. Na jednom pólu je tzv. "Ego dissolution"/"rozpad ega"/"stav void"/apod, na druhe strane "pocit jednoty"/"sounalezitosti" (muze se tykat jen drobneho rozsireni na uzke spolecenstvi, nebo az pres cely vesmir). Uzivane nazvy techto stavu jsou vetsinou naprosto nepochopitelne pro cloveka, ktery je nezazil. Jakmile ale k zazitku dojde, tak oznaceni dostane pomerne jasne obrysy a smysl. Nejsem si uplne jist, zda tento model posunu ega od normalu do nicoty nebo maxima odpovida realnym psychickym procesum, ale logicky to dava smysl. Vyznam techto stavu je casto interpretovan mysticky/spiritualne, dle meho nazoru navic dava voditko do toho, jak funguje nase psychika. Pouzit se to da i na sny, protoze v nich casto dochazi k ruznym anomaliim osobnosti (clovek to zjisti treba tak, ze se ve snu chova nelogicky).

Zatim asi nejlepsi (nejpochopitelnejsi) studii, ktera tento fenomen systematicky zkouma (vyjma slozitych monografii typu Metzinger apod.) a na kterou jsem nedavno narazil je tato: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4906025/

Ve studii jsou zminena docela dobra kriteria tohoto ego-zmeneneho stavu vedomi. Boldface jsou ty, ktere vedou ke zmenam hranic ega, normalne je zesileny bezny stav (ostre a pevne hranice).

I felt especially assertive
I experienced a dissolution of my “self” or ego
I felt more important or special than others
I felt at one with the universe
My ego felt inflated
I felt a sense of union with others
I felt especially sure-of-myself
I experienced a decrease in my sense of self-importance
I felt especially keen and competitive
I experienced a disintegration of my “self” or ego
I felt like my viewpoint was worth more than other peoples
I felt far less absorbed by my own issues and concerns
I felt especially self-confident
I lost all sense of ego
I felt especially self-assured
All notion of self and identity dissolved away

Takze pokud nekdo taky mate tyto zazitky, tady je male voditko jak je zkoumat. Chybi mi tam jeste trosku vazba na okolni svet (ten take v psychice muze zanikat do stavu naproste prazdnoty).

Zazil jsem jeste velmi zvlastni vec, repersonalizaci do kvetiny (pocitova i vizualni). Ta mi do toho schematu nezapada. Proste moje ja se presunulo na kytku .

Zvlastni stav je "smrt ega" (podradil bych ji pod posledni 2 zvyraznene body). S podobnym projevem je popisovano nekolik jevu blizkosti smrti (NDE) - jde treba o pozorovani vlastni minulosti z pohledu treti osoby. Literatura se vpodstate shoduje na tom, ze u lidi kteri toto prozili, dochazi k vyznamne zmene psychiky a posunu v mysleni vice smerem ke spolecnosti (neublizovat jinym) a touze po vedeni. Obecne prijimane vysvetleni pro prozitek smrti "ja" a tyto nasledne zmeny asi neexistuje, mne osobne logicke a srozumitelne mi prijde, ze mozek se musel v nejaky okamzik naucit existovat bez spousty nevedomych mechanismu (bez ega) a na tuto situaci se svoji neuroplasticitou nejak adaptoval (zrejme vznikly nejake nove dalsi neuronove propoje a funkcni celky).

Stavu, kdy se rozpada "ja" do nicoty evidentne existuje nekolik stadii (intenzit), v nekterych existuji nejake vazby na okolni svet (stale existuje cas, misto, svet okolo, atd.), nekomu se ztraci uplne vsechno. Ackoliv to popsane muze znit hrozne, vetsina lidi to popisuje jako velmi prijemny pocit, nesrovnatelny s cimkoliv, co se zazije v bdelem vedomi.