Pruvodce, "vyssi vedomi"

[Marki]

Uvědomění že sním bez RC se mi stává hlavně ,když komunikuju s lidma, kteří už nežijí, to si hned uvědomím,že je to sen.

Jinak se mi stalo, ale to už je pár let, že jsem v jednom lucidním snu (byl v něm neuvěřitelně reálný noční přelet z Prahy do Klatov na náměstí na věž) potkala člověka co si říkal čaroděj, byl mladý, v obleku a s kufříkem. Chtěla jsem tehdy v tom snu řešit nějaké rodinné neshody a on mě od toho zrazoval, tvrdil, že už je všechno zařízené, že se nemám vměšovat.

[mhi]

No jo, ale to muze porad byt "testem reality" (=vim, ze clovek nezije, co je nejpravdepodobnejsi? No sen.). Jenze v tomto snu nebylo nic zvlastniho, takoveho chlapka za dvermi bych urcite potkal i v realite. Presto jsem vedel, ze to je sen.

[zazivot]

Napíši některé mé zážitky mám pocit, že se jednalo o vyšší já, ale nevím to jistě Já jsem dříve je to cca skoro 6let komunikovala s někým telepaticky, jeho slova byla moudrá a ve spánku jsem slyšela jen jeho hlas, ale neviděla jsem mu do obličeje. Potom jsem se snažila je to 2 a půl roku o astrální cestování skrze meditace, abych se dostala do astrálu, ale místo toho jsem se dostala do duchovního světa(což jsem zjistila, díky jedné knížce o mimotělním cestování). Požádala jsem svého anděla strážného, aby se mi ukázal v podobě člověka a měla jsem i představu o tom, jak by měl vypadat, abych se ho nelekla a že bych se ho chtěla na něco zeptat a když jsem usnula, tak on fakt takový byl a zeptal se mě, tak jaký máš otázky a já jsem byla tak zahlcená, tím na co se ptát, těch otázek byla fůra a tak jsem se jen zeptala, jak létat, snažila jsem se, ale pak jsem vypadla a snažila se tam zase dostat a povedlo se, jenže létat mi nešlo a on pak řekl, že musí už jít připravit prý snídaně, bylo cca 5 hodin ráno, takže by to dávalo smysl, ale že by to byl člověk, napadlo mě a já na něj zavolala, že poletím s ním a on tak poleť a smál se A tak jsem šla dál a prohlížela jsem si to místo, bylo tam krásně a já si to tam pomalu prohlížela Potom zas jiný den, jsem se dostala do nějaké školy, kde byl zase on a něco povídal, ale já ho neposlouchala, ale měnila jsem mu oblečení a vlasy myšlenkou On měl dlouhou sukni a já jsem mu ji zkrátila na mini a pak jsem mu předělala barvu vlasů a někdo mě okamžitě poslal někam dolů do bahna, kde byli autíčka Asi jsem ho a nebo někoho naštvala, ale to nebyl jediný koho jsem štvala, já totiž měla ohromnou radost, že jsem tam a to nadšení ve mě bylo tak silné, že já to nedokázala ovládat, prostě jsem byla, jak šílenec tam. Jednou jsem se dostala do nějakého místa a tam jsem si měnila líčení a pak jsem si měnila obličej na mužský a pak jsem viděla, že to přeháním a tak jsem s tím přestala A pak zas jiné místo, tak jsem tam chtěla sahat na nějakou růžovou kytičku, řekla jsem: jů kytička a nějaká pani na mě ostrým hlasem udeřila: nesahat! A pak jsem šla dál a ona ta žena, té druhé, co tam byla s ní, bylo vidět, že jsou něco, jako dozorci pošeptala, to bude ona(tak podezíravě) a já zrovna odsud odcházela a chtěla jsem vzlétnout a tak jsem to udělala, ale nechtěla jsem tam někoho vyděsit tím, že létám a působit tak divně, někteří tam totiž byli v takovém polospánku a tak jsem slétla zase dolů, nevím, kdo na mě pak pustil déšť, ale začalo pršet a já byla o to více nadšenější a úplně jsem začala slovy: jé déšť. Všichni byli ticho a nebo mluvili potichu a já tam byla jediný narušitel. A utíkala jsem nějakým sídlištěm a tam byla dívka hned jsem se chtěla skamarádit a už nevím, jaký jsem měla dotaz a pak mě hned oslovil nějaký kluk a představil se přezdívkou, už jsme se dříve seznámili a tu přezdívku jsem si pamatovala, ale někdo nás tenkrát od sebe odtrhl a já, že ho konečně vidím, ale neviděla jsem mu do obličeje měla jsem rozmazaný obraz, nevím, kdo to udělal a on na mě pojď za mnou popovídáme si konečně a šli jsme na nějaké pískoviště, kde byli i jiní lidé a já, že se začnu ptát a v tom mezi nás vběhli nějací kluci a zase nás od sebe odtrhli a jeho chytili a někam ho vedli a já jsem měla strach, takže jsem mu pomoct nešla, jen jsem stála a koukala o podál a napadlo mě jen, že jsou to strážci. A od té doby jsem byla něčím omotána při plném vědomí jsem to cítila, jak mě to obepíná. Omlouvala jsem se, za své přehnané chování, říkala jsem, že jsem hrozně nedočkavá a nedokáži to tlumit, ale k ničemu to nebylo. Mrzelo mě to, ale asi jsem opravdu potřebovala uklidnit Také jsem svého anděla poprosila o to, abych se mohla setkat s klukem, který ke mě bytostně patří a ve spánku mi pak řekl, že hledal toho mého kluka podle těch mých vyřčených představ, ale že ho hledal po celé ČR, ale nenašel žádného vhodného mého popisu. A tak jsem mu řekla, tak nemusí být z ČR, ale i třeba z Německa jen, abychom se dorozuměli Byla jsem tenkrát ještě trhlá, až pak jsem zjistila, že ten ideál, který jsem si představovala vůbec nechci, že se upínám na falešné představy. A pak jsem si jednoho dne povídala s tím andělem strážným telepatií a dověděla jsem se, že se známe z minulosti napadlo mě, jaký jsme k sobě měli asi vztah a pak jak jsme se tak bavili a já se vyptávala, šokoval mě větou, že je zde člověk a dodal, že je to můj budoucí partner. Mě se udělalo špatně a bolelo mě břicho, protože mě to opravdu silně šokovalo. A pak mě o nějaký ten týden později napadlo, jestli nepatří ke zlu a tak jsem prosila boha o to, aby mi ukázal mého anděla strážného a skočil přede mně kluk, byl naštvaný(jako by mu to snad vadilo, že ho chci vidět) a vůbec to nebyl kluk, dle mých vysněných představ a vůbec by mě nenapadlo, že by mě mohl někdo takový vůbec přitahovat. Vzpomněla jsem si, že jsem ho už viděla ve spánku, bylo to několik let zpět a tam byl akorát v o něco mladším vydání a já měla tenkrát opravdu hodně živý sen, bylo tam hodně lidí a byl tam i tento kluk, vybavila jsem si vše i to, co měl na sobě a jak jsme po sobě koukali, líbil se mi totiž na první pohled a už tehdy to nebyl ideál, kterého jsem si vysnívala v představách. Když jsem se probudila, říkala jsem si, kéž by takový kluk existoval i ve skutečnosti, brala bych ho všema deseti, ale byl to jen sen a zavrhla jsem to, abych na něj nemusela myslet a jen toužit po klukovi ze snu. Takže tak nějak k vyššímu já Dodnes nevím, jestli si ze mě nedělalo vyšší já, spíše srandu s tím vším Ale třeba na sebe vzal opravdu podobu mého budoucího partnera, jen aby mi ukázal že chtění myšlenkové se mnohdy liší od chtění skutečného niterného

[mhi]

Dnesni ND-LD (je to pokracovani delsiho snu):

Jdeme dál a pak se rozdělíme, pokračuju sám. Pokračuji směrem na západ po ulici Na Petřinách (Praha 6). Jdu mezi lidmi, ulice je plná.

Slyším někde vedle sebe Bohdalovou (herečku) jak si s někým povídá. Říkám si, že to je zajímavé, oslovil bych ji, ale nechci ji narušovat soukromí. Jde evidentně vedle mně, po chvíli se začíná bavit o Stanislavu Grofovi. Ještě zajímavější, ale pořád jí nechci rušit soukromí, jdu dál sám (sen se mě evidentně snaží přimět k tomu, abych ji oslovil zvyšováním mého zájmu, kdybych měl už tady luciditu, tak bych se jí rovnou zeptal proč se mi objevuje ve snu.)

Z nějakého důvodu jdu do budovy, která je označená jako divadlo (sen to se mnou evidentně vzdává pomocí nepřímé techniky, když nereaguju na Bohdalku, a do toho divadla mne dostane "bez iluze svobodné vůle"). Nápis na divadle je nějaký zajímavý a podivuji se nad ním (teď už si slova nepamatuji), vypadá to celé jako z počátku minulého století, graficky nádherně vyvedeno, budova i ten nápis vypadaji "funkcionalisticky".

Vlezu dovnitř a spousta lidí má v pupíku jeden, nebo dva drahé kameny. Jeden je červený, druhý modrý. Ten modrý nemají všichni Zpětně podle Wikipedie šlo o rubíny a safíry. Nějak si uvědomuji, že to je sen a říkám si, že ty kameny jsou určitě důležité a musím zjistit od svého "průvodce" co znamenají. Přemýšlím jak to udělat, u přemýšlení se mi žádné odpovědi nedostává. Mluvím tedy mezi lidi, ale opět bez odpovědi. Říkám si, že bych mohl zakřičet. Trochu znejistím, zda to je opravdu sen, abych si nezavolal v bdělém světě Dr. Chocholouška. Křičím "co znamená ten červený kámen". A najednou přichází "shora" slyšitelná odpověď (bohužel už si nepamatuji co jsem se dozvěděl). Jsem z toho úplně rozrušený, ozval se mi poprvé takhle na konkrétní výzvu snový průvodce ve stylu Roberta Waggonera ! Kupodivu to nebyl ženský hlas jako v minulosti (to mi ale neodpovídala na mé přímé dotazy), nyní si ani neuvědomuji, jestli byl muž nebo néjaký unisex. Chci se zeptat i na druhý - modrý kámen, ale odpověď už nepřichází.

Související téma: viewtopic.php?f=18_t=165

Edit: kriceni vyzkouseno na snovou postavu, z dneska: Pani na druhe strane mi neco rika (zase nejakou blbost, ze to nejde). V tom okamziku si nejak uvedomuju, ze snim (rekl bych, ze to byl klasicky DILD pomoci RC, nikoliv spontanni LD). Z nejakeho duvodu jsme v tom okamziku resili, ze “neco chybi”. V LD mne napada bez dalsich souvislosti polozit otazku “co mi chybi”, z cehoz se vyklube najednou druha otazka “proc nejsem stastny” ? Pani mi nechce primo odpovedet. Nakonec svoji otazku umorne opakuju az ji donutim k nejake smysluplne reakci (opet jako v minulem LD u toho doslova kricim). Odpovida mi, ze nejsem vylozene nestastny, ale neco mi v zivote chybi. Ptam se CO mi chybi a zase odpovida “neco Vam v zivote chybi”. Zase opakuji svoji otazku, ale uz mi neodpovida … misto toho se probouzim.

[mhi]

Mel jsem nedavno sen, ktery byl velmi zvlastni: slanoval jsem se v nejakych jeskynich, kde byly stare pocitace (TRS-80, PDP-11). Nebudu tady zabihat do nudnych detailu, obecne tam slo o 2 me vnitrni potreby. Ve snu jsem nabyl lucidity a zeptal se "vyssiho vedomi" co to ma znamenat (sen mi nedaval smysl, celkem bizarni kombinace slanit v jeskyni a tam pak opravovat nejaky stary pocitac). Dostalo se mi odpovedi (ne doslovne), ze se mam "vice zamerovat na naplnovani svych potreb, prani a snu". Slo o nocni sen, takze si uplne detaily nepamatuji.