Příspěvekod Daiv » stř 12. zář 2018 15:22:46
Zkusím popsat. Lehnu na postel, zcela se uvolním a v hlavě mám myšlenku, že se nebudu bránit spánku. Příznaky transu už jsem popsal, člověk si připadá jako bod vědomí ve velkém prostoru. Vizuálně vnímám tmu, sluchově vnímám své okolí, ale jakoby z dálky, zastřeně, táhle, zpomaleně. Tělem pohnout nelze, je v hlubokém relaxu, vzbudit se je nicméně snadné, postačí myšlenka a člověk otevře oči. Vždy mám po probuzení hodně ztuhlé tělo, musím se několikrát protáhnout. V transu se příjemně odpočívá a přemýšlí, člověk má pocit jakoby se vznášel (samozřejmě je to jen pocit na hony vzdálený "skutečnému" létání v následných fázích). Pomyslím-li například na to, že se vznáším hlavou vzhůru, připadám si tak. Pomyslím-li na to, že se otáčím, připadám si tak. Vzpomeňte na občasné příspěvky lidí tady na foru typu: "připadal jsem si při usínání, jako bych se vznášel", nebo "....jako by se mi tělo propadalo do postele" ....že by počáteční příznaky transu? Možná. Člověka provází mírná závrať, je příjemná. Pokud chci trans prohloubit, soustředím se na tuto závrať a snažím se ji násobit. Čím víc se na to soustředím, tím víc se točí hlava a tím méně to je příjemné. Násobí se také pocit sama sebe jako bodu v prostoru. Čím víc trans graduje, tím větším prostorem si člověk připadá obklopený. Tento pocit prostoru kolem je také nepříjemný, je to tíže jako při klaustrofobii, ale v opačném gardu (negativní pocity z velkých prostor, nevím, jak se této fobii říká). Pokud tyto stavy v sobě člověk vůlí podpoří, objeví se vibrace a hřmotný zvuk. V této fazi je to humus, trvá nicméně jen několik vteřin. Vnímání toho zvuku jakoby bolí, težko vysvětlit. V mžiku poté vše odezní a dál už to znáš.
Co vše lze dělat. Na své ruce jsem se díval, nikdy jsem je v tomto stavu neviděl, ani zbytek těla. Když kouknu pod sebe, nic tam není, jen zem, nad kterou se vznáším. Zrcadlo jsem nezkoušel, ale ve výlohách obchodů jsem se neviděl. Kam lze doletět, z nějakého důvodu se vždy motám v blízkosti místa, kde ležím (asi pocit většího bezpečí, i když to teda nemá logiku). První zážitky byly jen po domě, později jsem se odhodlal ven, mezi lidi, dokonce k sousedům na půdu : ) apod. Je to jiné než běžné lucidní sny, mám v tom stavu větší respekt a strach a vše je více realistické. Nikdy by mě v tomto stavu nenapadlo provozovat hříčky, které člověk zkouší v běžném LD. Mám větší strach z okolí a intenzivnější pocity z výšek, apod. Vždy mě také popadne fascinace okolím, je úžasné zkoumat předměty, nad kterýma člověka prolétá. Fascinujeme mě, že v podstatě "spím" a přesto vidím a slyším do sebemenších detailů vše kolem sebe.
Symbolika a místa. Občas se v začátku objevím v místech, která neznám a vím, že tento zážitek bude z mála těch vyjimečných. Mnoho z nich bylo osobních natolik, že je zde nechci popisovat, ale často jsem se setkával například se symbolikou dveří (viz můj avatar tady na foru). Objevil jsem se v tmavé místnosti, jen tma, několik metrů ode mě otevřené dveře, kterýma prostupoval kužel světla. Něco mi říkalo ať vstoupím, ale já se těsně před dveřma v panice probudil, přemohl mě strach, probudil jsem se zadýchaný. Další sen, objevil jsem se na louce, od horizontu po horizont je krásná letní nekonečná louka. Asi kilometr ode mě osamocený dům, co podniknete? Letíte k domu : ) Dům má samozřejmě zavřené dveře a něco mě nabádá ať vstoupím, říkal jsem si, že to musím zkusit, že to dokážu, ale vždy těsně před otevřením jsem se v panice probudil. V této podobě se dveře jeden čas objevovaly pravidelně. Nerozumím principu, proč bych měl mít strach je otevřít, nemám představu, co bych tam objevil, ale ten strach byl nezvládnutelný, ve své době. Jednoho dne tyto zážitky s dveřma skončily a už se neobjevily. Ale objevily se zase jiné symbolické scénáře, jsou to zvláštní věci, když nad tím tak přemýšlím. Určitě o nás tyto zážitky, ale i obyčejné sny, hodně vypovídají.
. Tedy alespon ne na stejnem oddeleni.
