Daiv píše:...Nepochybně experimentuješ, zajímáš se o lucidní sny a zřejmě si částečně sama sebe ve snu uvědomuješ, ale je to zřejmě ještě kousek od skutečného "LD". Nechci tě demotivovat a myslím, že máš dobré výsledky, jen tak dál, ale...
Myslím si, že ti rozumím a asi chápu co chceš říct. Vidím to úplně stejně a uvědomuji si to.
Je to vlastně teprve můj druhý "opravdový" LD (nikoliv "skutečný" dle tvého popisu). Dříve jsem měl leda tak úspěšný RC, uvědomil jsem si, že je to sen a tím to skončilo - probudil jsem se. Tyto dva poslední LD (pravda, první byl v listopadu, to je už docela dlouho ) byly pro mě tedy obrovským pokrokem, mohl jsem tam alespoň něco (omezeně) dělat, i když proti tobě (a asi i většině ostatních) byla audio-vizuální stránka tragická (zejména u tohoto druhého to stálo za prd).
Takže chápu, co chceš říct, také si to uvědomuji a rozhodně mě to nedemotivuje. Jen jsem ještě prostě nezažil ten "wow" efekt, protože oba dosavadní LD prostě byly zatím jen nízké kvality, bez pořádného vizuálu, s nízkým stupněm lucidity.
Já už vlastně spoléhám jen na náhodný DILD, dělám přes den RC a čekám až se to promítne do snu (no jak je vidět, není to moc spolehlivé). Na WILD jsem už tak nějak nepřímo rezignoval. Nedokážu se u něj pohnout z místa, mam prostě pocit, že jsou k WILDu potřeba nějaká duchovní cvičení, meditace, relaxace a (z mého pohledu; nechci se nikoho dotknout) podobné kraviny, na které já nevěřím (jakožto silně technicky založený člověk), tj. mam pocit, že mi to nemůže nijak pomoct. A v takovém stavu, když tomu sám nevěřím, to nemůžu ani cvičit. A taková ta moje původní naivní představa, že si u WILDu prostě v noci po probuzení zase jen lehnu zpět do postele a budu čekat "až se začne něco samo dít" u mě nějak nefunguje. Buď se neděje nic nebo usnu...
Snažím se myslet i na tu techniku z knihy Cesty mimo tělo (Michael Raduga) a zkoušet ji, ale pokaždé se po probuzení pohnu a než si na to vůbec vzpomenu, tak je minuta už dávno pryč... Kdyby to nebylo k smíchu, tak je to k pláči.